Magické slovo kodek. Znáte ho?

<p>&#160;</p>
<p>&#160;</p>
Pojem kodek je používán velmi často. Mnoho lidí tuší, že má něco společného s multimédii, ale více o něm již neví. V tomto článku se podíváme na význam slova kodek z pohledu obyčejného uživatele.
Josef Vavřina 9. 4. 2010

Sdílet

Každým dnem se setkáváme na svých počítačích s potřebou služeb kodeků. Prakticky vždy, když chceme přehrávat nějaká multimédia, jsou v činnosti právě kodeky. Co to je? A k čemu to vlastně potřebujeme? Na to se pokusí podat odpověď tento článek, který vznikl na podnět našeho čtenáře.

Co je to kodek?

Nejprve k tomu, jak vzniklo samotné slovo. Kodek je samozřejmě počeštěním anglického slova codec, ale kde se objevilo? Udává se hned několik variant. Na čem se ale všechny shodují, je to, že se jedná o složeninu ze dvou slov. Zde se ale možnosti rozcházejí, někteří tvrdí, že codec vzniklo spojením compressor-decompressor (compression-decompression), jiní používají coder-decoder.

Z významu použitých slov je tak jasné, že práce kodeku spočívá ve dvou hlavních částech, kódování a dekódování. Na kodek se tak můžeme dívat jako na počítačový program, který umí zmíněné dvě činnosti provádět s multimediálním obsahem. Tato činnost je nutná pro veškerou manipulaci s obrazem nebo zvukem, jako je jeho střih, editace, přenos nebo i přehrávání.

Neplést kodek a formát souboru

Velmi často si ale lidé pletou pojmy kodek a formát souboru. Je nutné si uvědomit, že pokud mluvíme o kodeku, mluvíme vlastně jen o algoritmu komprese a dekomprese do, resp. z nějakého formátu. Lépe se to možná pochopí z příkladu. Každý určitě zná „empétrojky“. MP3 je formát souboru. Pro jeho vytvoření byl určitě zapotřebí nějaký kodek, který se postaral o vše podstatné pro to, aby bylo možné hudební soubor přehrát a byl ve formátu MP3.

Asi nejznámějším a nejoblíbenějším kodekem pro MP3 je LAME, dostupné jsou ale i další, jako například FhG nebo Xing. Každý z nich používá svůj vlastní algoritmus a výsledná kvalita se může lišit. Stejná situace je samozřejmě i u videa a je třeba rozlišovat oba pojmy. Zde se jako příklad hodí velmi často chybně označovaný DivX. Je to formát nebo kodek? DivX je kodek, který je používán pro kódování a dekódování videa formátu MPEG-4, který předepisuje podobu výsledku. Dalším kodekem formátu MPEG-4 je například Xvid .

Dalším pojmem, který je třeba v této souvislosti znát je kontejner. V předchozím textu je popsán formát souboru, můžeme tak mít zvukový soubor nebo soubor videa. Kontejner je umí pojmout a vytvořit tak z nich vlastně jediný soubor, bez něj by byl zvlášť obraz a zvuk. Přidat je možné například i titulky nebo jiná data, v závislosti na použitém kontejneru. Těch je celá řada, známé jsou například AVI, MP4, QuickTime nebo Matroska (MKV).

Ztratit či neztratit?

Kodeky se rozdělují na ztrátové a bezeztrátové. Výběr závisí především na úmyslech s požadovaným souborem. Pokud jej chceme dále zpracovávat, bude pro nás samozřejmě vhodnější použití bezeztrátových kodeků, které při své práci nezahazují žádné původní informace a díky tomu můžeme zvuk nebo video pohodlně upravovat. Naopak ztrátové kodeky při své činnosti úmyslně zahazují některé informace o původním souboru a kvalita zvuku nebo obrazu tak může znatelně poklesnout. To pak záleží na nás, jak hodně si přejeme původní soubor komprimovat.

Míra komprese je ovlivňována datovým tokem ale především konkrétním použitým kodekem a jeho algoritmem. Mezi bezeztrátové kodeky patří například Lagarith nebo LCL. Již zmíněné DivX nebo Xvid zastupují naopak kodeky ztrátové.

Závěr

Otázka kodeků může být někdy i poněkud nejasná. Jsou lidé, kteří si do svého počítače nainstalují raději hned několik balíčků najednou a poté se udiveně ptají, proč to video nejde nebo není přehráváno podle jejich představ. Důležitý je ale také použitý přehrávač, který vyřeší spoustu starostí za vás. Článek se nesnažil složitě popsat průběh kódování nebo dekódování multimediálních souborů, jeho cílem bylo osvětlit několik základních pojmů z oblasti kodeků. 

Autor článku