V naší současnosti je sektor IT zcela strategickým pro chod celého státu, a to od jeho organizace až po technické zajištění provozu kteréhokoli průmyslového odvětví. Pakliže je pro krizové manažery noční můrou již několik hodin trvající blackout, plošné selhání či nespolehlivosti informačních systémů je možná mnohem více závažné a mnohem hůře napravitelné. Z toho všeho tak vyplývá, že závažnější konflikt mezi velkými státy by nejspíše začal právě rozsáhlým kybernetickým útokem. Jaké prostředky k tomu ta která strana má či nemá je pochopitelně otázkou, avšak tzv. kyberšpionáž je stálou realitou všedních dnů. Alespoň světové velmoci jsou si toho navzájem dobře vědomy a Rusko má aktuálně v oblasti informační bezpečnosti velké plány. Otázkou je, zda se však nejedná z velké části o reakci na ekonomické sankce, uvalené západem. Pravdou je, že dlouhodobé trendy vedou v Rusku ke stále většímu uzavírání „internetu“ v rámci (občas proměnlivých) státních hranic.
Kybernetická špionáž – ilustrační obrázek
Ad absurdum tak vzniká na území největšího státu světa jakýsi intranet s přísnou politikou na výstupních a vstupních bodech – tedy obdobně jako v Číně. Návrh nového zákona, s platností od roku 2016, by po přijetí vlastně zakázal ukládání osobních dat v cloudu na zahraničních serverech, což se dotkne téměř všech internetových společností vč. Googlu, Microsoftu nebo Facebooku. Možná jedinou šancí, jak se na ruském trhu udržet, tak bude investice do dalších úložišť „na východě“ nebo širší spolupráce s tamějšími firmami. Třešničkou na dortu jsou plány na vlastní procesory s architekturou ARM, protože ruské vedení pojalo – zřejmě i z výše uvedených důvodů – nedůvěru vůči produktům amerických firem Intel i AMD. Až se vyrazíte rekreovat např. na jaltské pláže Krymu, nezapomeňte si vyzkoušet i státem kontrolovaný vyhledávač Sputnik, určený naštěstí jen obyvatelům – stále větší – země na východě.
Zdroj: techcrunch.com
