O systému Ubuntu je již dlouho slyšet relativně často, ovšem zřejmě zdaleka ne tolik, jak by si jeho tvůrci představovali. Minimálně po organizační stránce zaštiťuje celý vývoj společnost Canonical, kterou v roce 2004 založil Markem Shuttleworth. Bohužel, rozpočet celého projektu Ubuntu se vcelku pochopitelně dlouhodobě pohybuje spíše v odstínech červené než růžové barvy. Finanční nároky jsou tak z významné části pokrývány právě příspěvky milionáře a zakladatele uvedené společnosti, a to i po vstupu do segmentu přenosných zařízení či chytrých televizí.
Alpha Ubuntu 13.04 – nový „shutdown dialog“
Ubuntu jako takové vyšlo z distribuce Debian, s níž má dodnes mnoho společného a nejedná se tedy o fork v pravém slova smyslu, ale spíše o pravidelné přebírání kódu a jeho vylepšování. Každá nová verze Ubuntu sice přináší své vlastní novinky, ale základ je postaven na aktuálním stavu kódu Debianu, z něhož systém Canonicalu přebírá až 93 procent balíčků. Oproti starší (a dnes již možná méně známé) distribuci však vychází dvakrát za rok v nové verzi, která má svůj vývojový plán, sestávající z několika alpha a beta vydání.
Mark Shuttleworth jako druhý vesmírný turista (2002)
Značný organizační problém poté nastává především ve světle dlouhé podpory, kterou jednotlivé verze systému dostávají do vínku. Tzv. LTS vydání jsou podporována 5 let a bežné pak celých 18 měsíců, což je pro neziskový projekt poměrně velký luxus. Nově by pro „domácnosti“ existovala průběžně aktualizovaná varianta, v níž by uživatelé dostávali zásadní aktualizace např. každý týden přesně tak, jak budou jednotlivé funkce připraveny k nasazení. Čas od času by pak vyšlo „zmrazené“ vydání s dlouhou podporou, pro které budou vydávány pouze opravy, ale nebude se zásadně měnit funkčnost a kompatibilita systému. Dubnové Ubuntu 13.04 tak zřejmě ještě se zkrácenou podporou 9 měsíců vyjde, ale v poměrně krátkodobém horizontu můžeme očekávat skutečně zásadní změny.
Zdroj: h-online.com
