Sonda Curiosity: proprietární OS a OTA aktualizace

<p>&#160;</p>
<p>&#160;</p>
Bezdrátová (OTA) aktualizace smartphonů je v dnešní době již běžně rozšířenou technickou "vychytávkou" a umožňuje např. pohodlný upgrade Androidu. Zcela jiným "oříškem" je však upgrade software u zařízení, jež je 250 mil. Km od Země.
Martin Tábor 13. 8. 2012

Sdílet

Sonda Curiosity je v současnosti možná nejvyspělejším zařízením, které kdy člověk do extraterestrického (mimo Zemi) prostoru vyslal. Jedná se v podstatě o mobilní laboratoř, která je logicky řízena složitým počítačovým systémem, jenž by jí měl propůjčit i jistou nezbytnou dávku samostatnosti. I přesto, že je sonda konstrukčně jedním z nejvyspělejších zařízení, některé její komponenty tomu na první pohled nenasvědčují. Jedná se především o „morálně zastaralé“ čipy, které svým výkonem připomínají cca 15 let starou historii PC.

3D model sondy Curiosity

Hlavní procesor je založen na zastaralé architektuře PowerPC a jeho výkon je jen mírně vyšší než klasické desktopové Pentium II od Intelu. Přesto je cena čipu přibližně 4 miliony korun. Důvodem k tomuto rozporu jsou zcela specifické provozní podmínky, které musí čip nejen po dlouhou dobu přežít, ale také v nich bezchybně pracovat. V prostředí všudypřítomného záření s vysokou energií je velkým problémem přílišná miniaturizace tranzistorů, které jsou k záření velmi citlivé a mohou se u nich objevovat náhodné stavy či dojít k nevratnému poškozené. Čipy Curiosity jsou tak speciálně konstruovány s ohledem na tyto faktory.

Panorama Galeova kráteru zaslané sondou Curiosity

Co se týče softwarové stránky, sonda je poháněna proprietárním real-timovým systémem  (RTOS) VxWorks, který je však hojně používán vice než dvacet let i na Zemi. Běží na něm řada satelitů, ale vyskytuje se i v různých robotických systémech (Honda ASIMO) nebo průmyslových oblastech jako energetika. Našli bychom jej však i v mnohem „přizemnějších“ systémech jako řízení semaforů. Vyznačuje se především extrémní stabilitou a velmi nízkými režijními nároky. Na Curiosity tak příznivci open source systémů jako Linux či FreeBSD „bohužel“ nenajdou např. žádnou jejich upravenou variantu apod.

Curiosity před odletem na svou misi

Jak již bylo řečeno, sonda musí po většinu dne vykonávat řadu předprogramovaných úkolů zcela samostatně a na Zemi odesílá maximálně průběžné výsledky. Zároveň je třeba měnit řadu předvoleb tak, aby nastavení odpovídalo aktuálním podmínkám v místě výskytu. To se řeší pravidelnou aktualizace software, která však musí být připravena skutečně precizně. Jakákoli oprava totiž nepřipadá v úvahu. Po spuštění nahrávání nového kódu se sonda na osm hodin zcela odmlčí a v případě selhání upgradu by na rozdíl od běžné spotřební elektroniky nepřipadal jakýkoli servisní zásah zřejmě v úvahu.

Zdroj: cnet.com

Autor článku