Už dávno patří zombíci do her stejně jako do filmů, i když se teď moc neví, jaké ze dvou odvětví tu krvavou pojídací šarádu vlastně začalo. Z her se jednoznačně rýsuje Resident Evil, z filmové stáje bych mohl za všechny jmenovat Johna Romera, jehož sprintující zombie byli zajisté inspirací i Left 4 Dead. Pak jsou tu ještě trochu více dramaticky pojaté filmy ze série ,,X doby poté", a aby toho nebylo málo, béčkové vody jsou také plné mumlajících nemrtvých, jež se na stříbrné plátno neprokousali. Zkrátka a dobře, Left 4 Dead (dále jen L4D) si vzalo ze všeho to nejlepší a dopadlo…inu, následující řádky jsou věnovány právě tomu.
Jakmile se ve hře objevují zombíci, všem je hned jasné, že se o závody jednat nebude. L4D je čistokrevným survival hororem, který je k tomu říznutý kooperativním multiplayerem, jenž tu hraje nejvýraznější roli. Stejně jako takový Counter Strike je hra určena především pro online klání. Systém je více než jednoduchý. Ve čtyřech hráčích se pustíte do čtyř různých kampaní, každá po pěti částech. Nabízené postavy jsou celkem originální – vtělíte se školačky Zoe, válečného veterána Billa, motorkáře Francise či kravaťáka Louise. Cílem hry je pak projít od úkrytu k úkrytu a nakonec absolvovat velkolepé krvavé finále, načež vás z místa vytáhnou vrtulníkem, lodí, letadlem nebo vojenským transportérem – vše v závislosti na kampani. Jediné, co se tak liší, je samotné herní prostředí. V závislosti na koncovce zavítáte do opuštěných lesů, centra města, letiště, kanalizací, metra a dalších zcela urbanistických lokací. Po celou hry přitom nenarazíte kromě kolegů na jediného živáčka, což ještě více umocňuje pocit beznaděje a strachu.
Hře se neuvěřitelným způsobem podařilo najít zlatou rovnováhu hratelnosti a přimět hráče, aby pracovali jako skupina. Vlk samotář tu nepříjemně utře a jediný způsob postupu je krýt si navzájem záda. Kromě obyčejných zombií, jež tu v hordě vyvádí psí kusy, totiž narazíte i na tužší oříšky, kteří schovaní čekají na svou příležitost. Do těch spadá třeba Lovec, Kuřák, Boomer a v neposlední řadě i Čarodějka, která je postrachem celé skupiny. Pokud si nezačnete, většinou tiše sedí a bulí, stačí ale chvilka nepozornosti a běda tomu, kdo ji z deprese probral. Lovec svou oběť sráží na zem, Kuřák přitahuje dlouhým jazykem a Boomer…ten na vás jednoduše hodí šavli. Ve všech jmenovaných případech pak potřebujete pomoc kolegů, kteří musí nezvaného hosta zpacifikovat. Pokud tak neučiní, v mžiku vás rozsápe a skupině se značně přitíží.
Čistě ze zvědavosti jsem si takhle v singleplayeru vystřílel všechny kolegy a pokusil se projít kampaní sám. Hordám zombií se ještě se samopalem dá ubránit, to pokud počítám nejnižší obtížnost, kde je nábojů dost a lékárniček přehršel. Jakmile ale skončíte ve spárech jednoho z vyvolených mutantů, už není cesty zpět a bez pomoci už jen můžete bezmocně sledovat svou svíjející se postavu. Musím však přiznat, že se výrazně zvýší faktor strachu a drkotajících zubů, protože bez kamarádů za ramenem se v tísnivé atmosféře hry dá jen těžko dýchat a očekávání davu zombií za rohem je mnohdy k nevydržení. Zcela dle zákonů survival žánru tu navíc nenaleznete zbraně hromadného ničení a budete si muset vystačit s obyčejným seznamem pistole, samopalů, brokonvic a ostřelovačky, které početný dav zombií spíš ostrouhávají, než ničí. To tak na okraj.
Už jste nejspíše pochopili, že se jedná především o multiplayerovou záležitost a hra jednoho hráče je tu přítomna spíše jako trénink. Ačkoli je AI kolegů na velmi slušné úrovni, s lidskými oponenty se jednoduše rovnat nemůže. Především s nimi moc neplatí využívání bojových strategií a taktik, a tak vám po celou dobu poslušně ducají za zády, aniž by tušili, že vy pořád vepředu jít nechcete. Navíc se mohou rozkrájet, pokud jste náhodou raněni a obětují vlastní lékárničky dokonce ve chvíli, kdy sami na tom nejsou nijak zvlášť dobře. Prostě a jednoduše je hra s boty až moc uhlazená na to, abyste si hororovou atmosféru hry užili naplno.
Dalším důležitým faktorem v úspěšném týmovém postupu je fakt, že je neustále zapnuta funkce Friendly Fire. Vaše kulky tak dokáží počechrat i kolegy a při vyšších obtížnostech se musíte sakra snažit, abyste hru předčasně nedobrovolně neukončili. Mnozí lidé mají bohužel při větších přestřelkách tendenci vyplašeně pobíhat po mapě a šít na všechny strany, což zde opravdu nepochodí. Takoví hráči pak v pomoc ostatních mohou jen těžko doufat, takže pozor na mušku.
Jednou z nejlepších vlastností hry je AI Director. Dohrání všech kampaní vám na střední obtížnost nezabere víc jak pár večerů a poté už se začnete ohlížet, co s koupenou krabičkou dál. Jistě, faktor zvonuhratelnosti tu je už jen kvůli tomu, že pokaždé hrajete online s jinými lidmi, čímž se v mžiku mění jak zážitek, tak styl hry a vůbec celý průchod. To by ale byla malá záplata za vaše utracené chechtáky, proto do hry vstupuje režisér umělé inteligence. Ten zaručí, že při každém novém spuštění nezůstane kromě úkrytů kamen na kameni a vy tak pokaždé budete procházet úplně jinou hrou. Jistě, prostředí se nemění, prohodí se ale vše, umístěním nábojů a lékárniček počínaje a místem respawnu nepřátel, jejich počtu a roztroušení tužších oříšků konče. I po desáté tak budete mít v jedné misi zcela rozdílný zážitek, což je u takového typu her rozhodně velké plus.
Celá hra je navíc prezentována v hodně filmovém kabátku. Do každé kampaně vás vítá stylový plakát s krátkou hláškou a jménem všech hráčů, konec pak završují titulky a pokud to někdo z kolegů náhodou nezvládl, titulky poběží nahoru právě na jeho počest. Z grafického hlediska je tu přítomný tzv. Film grain, neboli zrnění obrazu, jež má dodat filmovější zážitek. Úpřimně řečeno ale stejně jako v Mass Effectu spíše překáží, než zpříjemňuje hru.
Co potěší už výrazně méně je změněný online systém hledání serverů. Samozřejmostí je nutnost registrace do služby Steam, nově je tu ale především tzv. Lobby, které vám po zadání žádaných parametrů vyplivne přístupné hry, které zrovna probíhají. Především ale postrádá byť základní informace o serveru, na který se chystáte připojit a lidé s pomalým připojením tak často nemile narazí, když se s pingem přes 200 připojí na servery v Austrálii. Majitele Xbox verze nic podobného na Live službě nečeká, což nám PCčkářům zabolí ještě víc.
Dalším čistě online problémem je prozatím malý počet serverů, což vzhledem k obrovské poptávce vyústilo v neustále přecpané servery, ve kterých přežije jen ten nejrychlejší (rozuměj s nejrychlejším připojením). Jednou z možností je hrát lokálně po síti, na což ale potřebujete alespoň jednoho dalšího živého hráče. Já naštěstí takovou možnost měl a nemusel se tak neustále tlačit v davu Lobby. Hraní se známými se zapnutým mikrofonem je pak zážitek, který doporučuji všem, kdo to s L4D myslí alespoň trochu vážně.
Jak už asi víte, Valve použilo na L4D modifikovaný Source engine, který již poháněl pěknou řádku hitů. Popravdě si nemohli vybrat lépe (a nejspíše ani nechtěli), protože dle mého názoru patří Source engine mezi vrchol enginů, jež realisticky ztvárňují herní svět. Už z Half-Life 2 měli mnozí pocit sousedního městečka a blízkého parku, L4D tento pocit ještě více prohlubuje, když přidávají stíny v reálném čase a trochu té Noir atmosféry navrch. L4D rozhodně nepatří mezi dnešní špičku, ale to ani nemá v popisu práce. Zde se staví především na hratelnosti a grafické pozlátko je tu jen pro co nejlepší vžití do hry, což Source engine bez debat plní. Postavy pak působí hodně živým dojmem a textury jsou až překvapivě ostré. Krví a agresí se tu nešetří, a tak budou ustřelené končetiny a šílený výraz v obličejí zkomírajících zombíků na denním pořádku. Navíc je Source engine známý svou precizní optimalizací, takže si hru spustíte na všech myslitelných i středověkých strojích, a to bez jediného cukání při obrazovce zaplněné řvoucími nemrtvými. Skvělé.
Hudba tu na rozdíl od předchozích výtvorů Valve hraje dost často a překvapivě nekazí herní zážitek. Je totiž precizně začleněna do herních momentů a působí dynamicky. Při útoku hord rychle vygraduje, průchod lesem naopak zdobí lehkým nabrnkáváním. Skvěle se povedly hlášky hlavních postav, které informují neustále téměř o všem. Kecá se při nabíjení, hledání nábojů, uzdravování a samozřejmostí je jekot, když náhodou potřebujete pomoc. I díky tomu je průchod hrou hodně živý a pokud náhodou mumláte do mikrofonu, můžete si hrát třeba na SWAT.
Celkově je Left 4 Dead skvělým survival hororem se zaměřením na spolupráci a kooperativní postup hrou. I přes relativní krátkost nabízí nespočet možností znovuhratelnosti a především vás to bude bavit. Hodnocení tak strádá především kvůli problémům s připojením a několika menším bugům (postavy prochází stromy, davy zombií občas běhají skrze sebe). Jak ale známe Valve, můžeme očekávat moře updatů, rozšíření obsahu a nakonec i fanouškovských výtvorů, které životnost slušně prodlouží.
Hodnocení
Renesance hororového žánru, která přináší skvěle vymyšlený kooperativní multiplayer v brutálním nakaženém městě. Povinnost pro všechny milovníky hororů a akčního žánru jako takového.
+ Spolupráce opravdu funguje, temná hororová atmosféra, svižná akce, AI Director
- Problémy se servery a připojením, pár nedodělaností (doufejme v brzký patch)
Hratelně.cz hodnotí: 83 %
Souhrn
- Jméno: Left 4 Dead
- Hodnocení: 83%
- Platforma: PC,Xbox 360
- Vydavatel: Valve
- Výrobce: Turtle Rock Studios
- Žánr: Akce
