Příběh o tom, jak softwarová společnost Guerilla ke Killzone přišla, není příliš známý. Jeden malý, ale šikovný tým přišel do kanceláří Sony s technickým demem enginu pro Playstation 2. V Sony se možnosti enginu líbily natolik, že vývojářům navrhli, jestli by k demu náhodou nechtěli přihodit i celou hru. Killzone rozhodně nebyla první hrou, která vznikla jako technické demo a i když nezpůsobila revoluci, jednalo se o velmi zajímavou a na poměry Playstation 2 neuvěřitelně vypadající FPS. Po úspěchu hry si soudruzi ze Sony usmysleli, že tak nadané chlapíky by si měli držet a od roku 2004 má studio Guerilla Games se Sony smlouvu o exkluzivitě vývoje.
A co Killzone 2?
Killzone 2 vstoupila na scénu vskutku grandiózně, s dnes již nechvalně proslulým předrenderovaným videem, vydávaným za ukázky přímo ze hry. Budiž vývojářům ke cti, že finální produkt dotáhli na úroveň slavného podvodu, ale o tom až dále.
Grafika je dechberoucí
Příběh hry přímo navazuje na události v první Killzone a spin-offu Killzone Liberation. Po neúspěšném helghatstském tažení na planetu Vecta, na jehož odražení jste se v předchozích hrách podíleli, se vojenská organizace ISA rozhodla nečekat, než zdecimovaný Helghast dá dohromady další invazní armádu a sama se chopí útoku na planetu Helghan. Na začátku invaze se podle očekávání ukáže, že na tom Helghan není zas tak špatně a má na obranu své domoviny připraveno několik ošklivých překvapení.
Kromě bombastického začátku v podobě projevu helghastského vůdce od příběhu ale příliš čekat nemůžete. Hra je v příběhové části charakteristická svým surovým důrazem na uvěřitelnost situace a jakožto řadový pěšák sice po celou hru plníte velice zajímavé mise, ucelenou mozaiku komplexního příběhu z nich ale nepostavíte. Ze hry byly vypuštěny i náznaky hlubších vztahů mezi hlavními protagonisty z prvního dílu a jako celek příběh působí ve srovnání s konkurencí příliš rozkouskovaně a plytce.
I přes absenci hlubšího smyslu ale příběhové vsuvky fungují velice dobře jako vysvětlení toho, kde jste, co tam děláte a kam se máte vydat dál, což je v akci podobného ražení více než uspokojující.
Hratelně
Nalijme si čistého vína, Killzone 2 si nehraje na sandbox hru, nenajdete zde otevřený svět, alternativní cesty ke splnění cíle ani další podobné, místy přespříliš používané moderní trendy. Killzone 2 je ale dobrá v tom, co dělá a to je poctivý, atmosférický a mimořádně dobře designovaný first person shooter. Hra se vás pohltí tím, že jste neustále vtahováni do divočejší a dravější akce. Chvilky na rozkoukání jsou krátké a značí v bitevní vřavě jen malý klid před bouří.
Obrázek je převzat z Worthplaying.com
Ve hře funguje unikátní systém krytí, který je inspirován 3rd person akcemi jako Uncharted nebo Gears of War, avšak je bezchybně aplikován do prostředí FPS. V praxi funguje tak, že přidržením tlačítka L2 se vaše postava automaticky přikrčí za překážku, u které zrovna stojíte a vy se pohybem analogu můžete zpoza úkrytu vyklánět.
Naprosto skvělé ovšem je, že na rozdíl od výše zmiňovaných her, jejichž hratelnost je na cover systému založena, můžete tuto funkci v Killzone 2 úspěšně ignorovat a hra vás za to nebude nijak drasticky trestat. Záleží jednoduše na vás, jaký styl vám sedne, skvělá zábava si vás najde vždy.
Co se týče dalších moderních trendů, neubránila se hra jisté ?haloizaci?. Zmizel ukazatel zdraví a svojí kondici můžete pouze odhadovat podle rudých skvrn na obrazovce. Vážnější zranění indikuje přepnutí obrazu jen do černé, bílé a červené. Stačí se ale na několik málo sekund zašít za nejbližší zeď a v klidu počkat než se situace vrátí do normálu. Ač to černé na bílém vždy vyzní jako nesmysl, v praxi to i v Killzone 2 funguje dobře a společně s inteligentním systémem velmi častých checkpointů odbourává velkou míru frustrace, které bylo právě díky nedostatku lékárniček v prvním dílu požehnaně.
Arzenál
Zbraně v Killzone 2 nenabízejí několik módů střelby ani modifikace, přesto jsou jedním velkých plusů. Na rozdíl od prvního dílu, kde jsem základní útočnou pušku po celou dobu hraní v podstatě nedal z ruky, byl arzenál v Killzone 2 velmi příjemným překvapením. S každou další zbraní ve mně rostla touha vyzkoušet, co dalšího si ještě autoři připravili. Tápal jsem, jak může být zacházení se zbraní ještě zábavnější a téměř po celou dobu hraní jsem byl neustále přesvědčován, že je to možné.
Obrázek je převzat z Worthplaying.com
Základních samopalů je tentokrát celá řada a jejich účinky se liší přesností na dálku, velikostí zásobníku, kadencí i viditelných účinků na nepřátelské vojáky. Později ve hře se dostanete ke speciálům, jako je bolt-gun, který vystřeluje hroty, které po několika sekundách explodují. Bolt-gun mimo jiné funguje jako skvělá demonstrace nesmírně propracované herní fyziky. Výbušné šipky totiž nepřátele nejdřív přišpendlí k objektu, který měli za zády a to za tu část těla, do které je trefíte. Po následující explozi se těla už jen sesunou k zemi jako hadrové panenky.
Naprosto famózní je i plamenomet, jehož fungování a účinky hravě strčí do kapsy všechno, co jsme zatím viděli (ano, i Far Cry 2). Míra propracovanosti animací helghastských vojáků po zásahu z plamenometu navozuje lehké mrazení v zádech, obzvlášť pokud si uvědomíte, že lidé jsou schopni takové zbraně používat ve skutečných válečných konfliktech.
Ve hře tentokrát unesete jen jednu zbraň plus příruční pistoli. Výběr kousku, který si s sebou vezmete, je tak vzhledem k výše popsanému často téměř sofiina volba.
Vizuální radost
Říká se, že grafika dobrou hru nedělá. Killzone 2 ukazuje, že to není tak docela pravda. Způsob, jakým vás vizuální zpracování vtáhne do hry, nemá v žánru obdoby, ani mimo svojí domácí platformu.
Obrázek je převzat z Worthplaying.com
Killzone 2 je jeden ze vzácných příkladů, kdy hra snoubí naprostou technickou vytříbenost s ponurým, stylovým a velmi povedeným futuristickým designem zákopové války budoucnosti. Způsob, jakým je každému detailu ve hře věnována pozornost, je obdivuhodný. I efekty prostředí a stíny mě několikrát donutily nechat na chvíli střílení a prohlížet si vlastní stín nebo stopy, které zanechaly těžké mariňácké boty v prachu.
Pohled na grafiku je v rámci srovnávání technicky vyspělých her pochopitelně ryze subjektivní záležitostí. WOW efekt z vizuálního zpracování Killzone 2 na mě ale zapůsobil mnohem víc než Gears of War 2, nebo svého času Crysis. Neberte to ale prosím jako ultimátní pravdu, ale spíše jako zaškatulkování Killzone 2 mezi vizuálně nejpřitažlivější hry současnosti.
Hra obsahuje i propracovaný a podle všeho dobře fungující online multiplayer. Jak moc dobře fungující? To bohužel nevíme, protože ve verzi, která nám dorazila ze Sony, online vůbec nefunguje.
Závěr
Killzone 2 se podařilo téměř nemožné a to dostát se ctí všemu hypu, kterým jí marketing během let obalil. Hnidopichové by mohli remcat, že pod lupou je grafika hry o něco hrubší než v původním předrenderovaném filmečku, nic to ale nemění na tom, že před sebou máte naprosto unikátní, zajímavou a atmosférickou hru, kterou můžeme s klidným svědomým doporučit každému, komu jsou blízké akční hry.
Hodnocení
Killzone 2 přináší přesně to, co slíbila a to se cení, slíbeno jsme totiž měli skutečně hodně. Pokud hledáte výtečnou akci v nepřekonatelném grafickém zpracování, která vám nedá vydechnout až do konce, je Killzone 2 správná volba. Pokud se ale u hraní chcete nudit, milujete technické nedodělky, nestabilní framerate a generické levely, není Killzone 2 nic pro vás.
+ Totální atmosféra, skvělé zbraně, nejlépe vypadající hra současné konzolové generace
- Žádný cooperativní multiplayer ani podpora splitscreenu
Hratelně.cz hodnotí: 92 %
Souhrn
- Jméno: Killzone 2
- Platforma: PlayStation 3
- Distributor: Sony
- Vydavatel: Sony
- Výrobce: Guerilla
- Žánr: Akce
