Je až s podivem, že zatímco sporty jako basketbal, fotbal, baseball, či americký fotbal už svého zástupce na AppStore nějaký ten pátek mají, lední hokej stále nic. To se asi znelíbilo vývojářům z Distinctive Developments, a tak se rozhodli tuto křivdu všem fanouškům ledního hokeje napravit.
První vlaštovka
Myslím, že nemusím nijak zastírat, že sám jsem velkým hokejovým fanouškem a to nejen hry jako takové, ale také jejích herních zpracování. Ještě mám v živé paměti úžasné pocity při prvním spuštění „demíčka“ NHL 97 a jak jsem potom celý dychtivý roztrhával jeden úhledně zabalený vánoční dárek za druhým, hledajíc onu posvátnou krabici s plnou hrou. Nyní je však potřeba zamáčknout pomyslnou slzu nostalgie a podívat se okem recenzenta do současnosti.
Po spuštění hry vám bude tak nějak jasné, že se opravdu jedná o první lední hokej na iPhone, takže si autoři s licencemi hlavu zrovna nelámali. Ve hře naleznete pouze národní týmy, ale zato v poměrně solidním počtu. Celkově na vás čeká 14 národních celků a samo sebou nechybí ani český národní tým. Absence licencí však zapříčiňuje, že budete po ledě jezdit s neznámými hráči, což bohužel hodně snižuje celkový dojem z hraní.
Módů naleznete hned několik. Nechybí přátelský zápas, trénink, kdy útočíte v pěti na samotného brankáře a trestná střílení. Ty jsou ostatně jednou z nejzábavnějších částí hry, neboť jsou provedeny v rámci jakési minihry. V té musíte rychle stisknout políčko, které se rozsvítí a pokud se trefíte, váš brankář soupeřovu střelu v klidu vyrazí. Vaše nájezdy jsou potom souboj jeden na jednoho, jako to známe z velkého hokeje. Čekají na vás dva typy turnajů. Go for Gold je klasický turnaj, kde tuhé boje začínají už v základních skupinách a přes vyřazovací část vzejde vítěz. Wolrd League je potom opravdová liga národních týmů.
Ovládání je v podstatě ideální a nemám k němu výraznějších výtek. Snad jen jednou se mi stalo, že se joystick v levém dolním rohu na pár vteřin zasekl a nebylo možné s ním hnout. Na pravé straně naleznete tři akční tlačítka. Jedno pro přihrávku, druhé pro střelu a třetí pro zrychlení. V obranné fázi nabývají tyto tlačítka defenzivních činností, tedy vypíchnutí puku nebo třeba tvrdší náraz do soupeře, který je občas po právu potrestán dvouminutovým trestem.
Když nevíš co s pukem, vystřel
No a nyní už se konečně dostáváme k samotnému hraní. Ve hře se objevuje vždy jen základní pětice a není tedy možno nijak hráče prostřídat, ale to by snad ještě tak nevadilo. Co už ale vadí, je praktická nemožnost přihrát spoluhráči, protože ti jsou skvěle obsazení počítačem řízenými protivníky. Díky tomu tak velmi záhy zjistíte, že nejlepší způsob, jak vyhrát zápas, je prostě vzít puk, pořádně se rozjet a vystřelit.
Brankáři jsou potom kapitolou sami o sobě. Jsou totiž až neuvěřitelně tupí. Zatímco s těžkým nájezdem zakončeným kličkou do backhandu si poradí bravurně, lehké nahození od červené čáry, které navíc míří přesně doprostřed brány, pustí. Známe pořekadlo: „Když nevíš co s pukem, vystřel“, zde pak dostává trošku jiný rozměr. V podstatě stačí střílet z každé pozice a dříve nebo později se trefíte. Protivníci sice nejsou žádní Einsteinové, ale přihrát vás pořádně prostě nenechají, takže to chce střílet, střílet a střílet.
Celkový dojem ze hry je rozpolcený a jako by bylo vidět, že tvůrci nejsou z přední hokejově vyspělé země. Nechci říkat, že třeba každý programátor z EA Sports má za sebou úspěšnou kariéru v NHL, ale pocit, že autoři mají lední hokej okoukaný spíše z TV, se asi velmi lehko dostane každému hráči na mysl. Berme to však jako jakýsi první pokus a doufejme, že bude brzy vydán nějaký update, či že zareagují jiní vývojáři, a my se tak budeme moci těšit na konkurenční boj jako třeba ve fotbalových simulátorech.