Co se týče nasazení IT ve státní správě, není Česká republika pravděpodobně tím nejlepším vzorem. Svědčí o tom alespoň hojné informace médií o neprůhledných výběrových řízeních, korupci, ale bohužel i vyplývajících technických problémech - nefunkčnosti či chybovosti informačních systémů apod. Upřímně řečeno, v takovéto situaci zřejmě není myšlenka na větší systémovou migraci k open source úplně „bezpečná“. Na druhou stranu je však zcela legitimní i otázka, proč by každá referentka měla při „mezerníkovém“ zarovnávání slov „ROZHODL TAKTO:“ používat balík Microsoft Office s draze placenou licencí. Ostatně – mezerník jí poslouží stejně „dobře“ i v obdobně schopném LibreOffice a teoreticky by mohly být peníze daňových poplatníků využity na mnohem lepší účely než sponzoring nadnárodní softwarové společnosti, odvádějící své vlastní daně ze zisku kdesi daleko za Atlantikem.
Linux versus Windows – ilustrační obrázek
Problém vyplývá z provázanosti s dalším softwarem, který je např. schopen pracovat pouze se zastaralým binárním (a mimichodem i proprietárním) formátem DOC apod. IT ve státní správě zkrátka tvoří křehký ekosystém, ke kterému se za té které vlády cosi přidá (např. v závislosi na tom, jakou softwarovou firmu vlastní příbuzní toho kterého politika), cosi ubere, cosi vymění (zmodernizuje) – a ve výsledku tu máme zcela nepřehlednou a jen stěží homogenní strukturu systémů, kde jakékoli další propojení něčeho s něčím vyžaduje najmutí další firmy, která za desítky či stovky milionů „na zelené louce“ vytvoří rozhraní, jenž nějaký starý systém spojí s novým. Možná největší „standardizační pravidla“ zde tedy vytváří právě Microsoft a jeho produktové portfolio.
Anketa – open source a stát
Masivní nasazení linuxových technologií je však o něčem jiném. Aby se skutečně ušetřilo a zároveň byla zajištěna spolehlivost a prostor pro další rozvoj, musí se vytvořit skutečně kvalitní, propracovaná a dlouhodobá koncepce. Uvědomme si, že linuxové distribuce jsou jako stavebnice a každá obsahuje krom několika základních kamenů (samozřejmě v různých konfiguracích) velmi různé komponenty. Všechny potenciální výhody open source se tak mohou při špatně vytvořeném projektu migrace proměnit doslova v hororový příběh. Nebezpečí tkví i v potenciálně dražších nákladech na údržbu, protože břímě softwarových licencí se transformuje do něčeho jiného – na trhu je zřejmě mnohem méně firem, schopných programovat pro GNU/Linux, s čímž se pak může pojit i vyšší cena za vývoj složitých systémů pro tuto platformu. Strategie zemí jsou tak různé a zatímco Spojené království si Microsoftu raději připlatilo cca 7 milionů euro za bezpečnostní záplaty do roku 2015, německý Mnichov údajně naopak ušetřil přechodem 15 000 počítačů na GNU/Linux celých 10 milionů euro.
Zdroj: linuxvoice.com, neowin.net
