Jammie Thomas, Američanka z Minnesoty, se před rokem rozhodnula sdílet svých čtyřiadvacet songů přes Kazaa peer-to-peer file-sharing síť. Zřejmě nikdo nečekal, jaký konec tento akt vyvolá. Pokud se přesuneme do současnosti, a to rovnou k soudnímu tribunálu Michaela Davise (Minneapolis, Minnesota), uslyšíme jednoznačný verdikt. „Za porušení autorských práv (stěžují si tyto společnosti: Capital Records, Sony BMG Music, Arista Records, Interscope Records, Warner Bros. Records a UMG Recordings) vám, obžalovaná, uděluji pokutu 222 000 dolarů. Anebo můžeme platbu rozdělit na 9,250 dolarů za skladbu.“
Jammie Thomas neví, kudy kam, ovšem zákon o porušování autorských práv se dodržovat musí. A to bez ohledu na to, co znamená 24 skladeb v poměru s obřími sítěmi na download tracků, a to bez ohledu na to, že se lidé sami od sebe učí za stahování platit (nárůst iTunes je patrný). „Je smutné, že soud neodsoudil její chování jako hrozbu, ale srovnal ji s globálními sítěmi společností, jež na tomto vydělávají a které jasně porušují zákony, aniž by jim něco hrozilo,“ tvrdí Jammie obhájce. Zatím víceméně marně. Naštěstí má ve Státech alespoň někdo rozum – druhé slyšení by mělo být ještě do konce roku. Paradoxní zjištění tvrdí, že společnost zabývající se porušováním autorských práv (Recording Industry Association of America) vedla již tisíce podobných sporů. Tresty? Většinou mezi třemi a pěti tisíci dolarů pro obžalované.
