Myšlenky na pouliční uliční u 2.0

Graffiti a Street Art zůstávají velmi surovou formou expresivního výtvarného umění, které se vyhýbalo všem třídním bariérám a objevilo se jako samostatná záležitost práce. Graffiti je odvozen od italského kořenového významu, "poškrábaného". Z technického hlediska by se zúžil jeho rozsah by byl definovat jako povrchové umění na povrchu, který není "míněno", aby se zobrazoval. Například byste neměli definovat zuřivou zeď, auto nebo okno jako plátno pro každého umělce, který stojí za jeho sůl. U graffiti umělců by však byla zcela normální platforma, která by prezentovala jejich práci.

Graffiti & Street Art tak odvážně leží na hranici vandalismu a umění, že je obtížné je vychovávat bez pocitu, jako by zpíval Paeans na LSD nebo Morphine. Nicméně Graffiti a Street Art, přestože se pronásledovali zákonem a pořádkem, se neustále metamorfovali do významného nářečí rebelského výrazu. Jednoduše řečeno, Graffiti a Street Arts jsou umělecké díla umělců bez jakéhokoli náklonku nebo vybavení, aby se uchýlili ke konvenčním formám zobrazení, kteří sice bublají silným nutkáním vyjadřovat se.


Graffiti a Street Art trvalo dlouhou dobu, než vyšly z ghett a byly uznávány jako umění. Ačkoli jsou všudypřítomné jevy, Graffiti a Street Art se dostaly do popředí pouze k rozvoji kultury Hippie v 70. letech. Byla to doba, kdy lidé vybuchli z klimatizace, aby viděli Graffiti & Street Art jako umění


Kromě estetiky umění je tato umělecká forma vizuální dokumentací základních společností, zejména v západních a japonských podkulturách. Vzhledem k tomu, že Graffiti a Street Art jsou spíše formou mládí povstaleckého umění, poselství, které se snaží předat, je okamžitě ve tváři a jemné. Existují podtexty, které lze přečíst z těchto Graffiti a Street Arts.