Hlavní navigace

Shellshock 2: Blood Trails - po kolena v krvi

Druhý díl brutální akce je tu - kéž by nebyl, protože tak ošklivého sourozence si legendární hra snad ani nezasloužila. Můžeme si tak jen pokládat jen otázku, kde inženýři z Rebellion Software udělali chybu.

Sdílet

Změna vývojáře nemusí vždy znamenat výhodu. Povedlo se s KOTOR 2, snad se poštěstí s Operation Flashpoint 2, druhému Shellshocku už ale evidentně nic nepomůže. Zatímco jednička bodovala tvrdou válečnou atmosférou a především nikdy nevybočila z kolejí reality, Shellshock 2 toho chce nabídnout příliš moc najednou, aby se jednotlivé složky rovnoměrně uskládali v hlavě. Vznikla tak jedna z nejnudnějších a nejzmatenějších FPS posledních let.

Vítejte v Kambodži, zemi zarostlé džunglí plné naštvaných vietcongů a nebezpečných pastí. Největšího pekla, do kterého jste jako nováčci nedobrovolně vlezli. Nakonec se ale zapletete do událostí, které s obyčejným válečným peklem mají jen málo společného. Kdesi hluboko v džungli havarovalo letadlo, které ve svých útrobách skrývá tajemný náklad. Vojenská jednotka se již na místo havárie vydala, zpět se ale vrátil jen jeden oškubaný, pořezaný a poblázněný voják, kterého jde za normálního člověka brát už jen těžko. To je ale nic ve srovnání s tím, co vás ještě čeká. V náladu totiž byl tajemný virus, který mění všechny (vaše i nepřátelské vojáky) na krvelačné zombie, kterým je srdečně jedno, čí mozek se rozprskne na zdi. A že jich bude…

<p>Ošklivá grafika přímo udeří do očí</p>

Ošklivá grafika přímo udeří do očí

Shellshock 2 se stejně jako předchůdce snaží zaujmout přehnanou brutalitou, která je téměř na každém kroku. Narazíte na vojáky přibodnuté ke zdi, useknuté hlavy, urvané končetiny, civilisty v záchvatu paniky a šílenství, rozmazané vnitřnosti na každém druhém rohu a bůh ví co ještě. Paradoxem však je, že již na začátku spatříte tolik ohavností, že vás hra po první hodině již nemá čím překvapit a vy se tak během pouhých 10 levelů stačíte unudit k smrti. Situaci by mohl zachránit bohatý a různorodý arzenál, ten ale jaksi zaspal. Za zády se vám budou houpat klasické akční kousky ze současných stříleček a několik zastaralých kousků (když už jsme v tom Vietnamu, že). Pár samopalů, brokovnice, pistole a mačeta jsou vše, čím nepřítele počechráte. A když dojde na granáty, tak po jejich výbuchu postavy trapně vyletí do vzduchu. Když už je hra brutální, tak pořádně, ne?

Téměř každý level navíc disponuje trochu jiným žánrovým obsazením, čímž navozuje zbytečně matoucí pocit, kdy ani pořádně nevíte, co hrajete. Jednou bráníte válečnou frontu a připadáte si jako za starých časů s Medal of Honor, pak ale najednou skočíte do zarostlé džungle se zombíky a vrchol tomu nasadí zapadlý podzemní chrám, kde budete hledat svého bratra. Hra tak neustále kolísá mezi akcí, hororem a adventurou, ani jedno ale nedotáhne do konce. Jeden by čekal, že po tak krátkém a zpackaném singleplayeru dorazí alespoň zábavný multiplayer, který díky brutalitě na nějakou dobu zabaví. Pak ale zjistíte, že hra žádný multiplayer nemá. Skvělé…

<p>Na tohle nebudete rádi vzpomínat</p>

Na tohle nebudete rádi vzpomínat

Ovládání je kapitola sama pro sebe. Rozpoložení kláves si můžete změnit a klávesnice problém nepředstavuje. Hezkou půlhodinu si ale budete hrát s nastavením citlivosti myši. Ta má totiž ve hře dva ukazatele, a to citlivost samotná a pomoc při míření (od kdy má PC střílečka pomoc při míření?). Počáteční nastavení je naprosto pekelné a musíte si obě křivky pořádně prohnat, abyste přišli na pro vás ideální vybalancování. No, kdo to má zapotřebí, když u nastavení strávíte téměř půlku celé hrací doby?

Grafická stránka nás nostalgicky vrací o několik let zpět, kdy už nejlépe měla vyjít i samotná hra. Kromě několika světlých momentů v džungli (nejspíše omylem dobře padající paprsky slunce nebo čmouha na monitoru) je Shellshock 2 z prvního pohledu naprostou budgetovkou, která se ale kupodivu prodává za nehoráznou plnou cenu, a ještě ke všemu jako AAA titul. Nenajdete tu nic, čím by se mohla současná kvalitní hra z audiovizuálního hlediska pochlubit, navíc je dost náročná (kvůli čemu proboha?). Někdo tady udělal sakra velkou chybu.

<p>Trochu zmatku nikdy neuškodí</p>

Trochu zmatku nikdy neuškodí

Dabing je kupodivu ucházející, i když je 50% namluvení sestaven ze skřeků, vřískotu a bublání umírajících vojáků. Pár originálních hlášek se ale přeci jen najde, a konečně i hlavní hrdina tupě nemlčí a čas od času hodí do oběhu pár slov.

Shellshock 2: Blood Trails je jedna z nejhorších FPS poslední doby. Osobně nechápu, jak mohl někdo takto zpackat zpočátku velmi nadějně vyhlížející titul. Hra je ale venku a kupovat ji doporučuji jen v případě, že chcete někomu dát hodně nepříjemný dárek, případně nemáte dost podložek pod hrnky ve stylu CDček. Ruce pryč!

Hodnocení

Matoucí, nudná a neuvěřitelně zpackaná FPS, která raději nikdy neměla dorazit na trh. Jediným světlým bodem je brutalita, která po chvilce přestane bavit stejně, jako celá hra.

+ Ucházející dabing, první chvíle ve hře

- Vše ostatní

Hratelně.cz hodnotí: 35 %

Souhrn

  • Jméno: Shellshock 2: Blood Trails
  • Cena (Kč): 1 599
  • Lokalizace: manuál
  • Platforma: PC,PlayStation 3,Xbox 360
  • Testováno: PC
  • Vydavatel: Eidos
  • Výrobce: Rebellion Software
  • Žánr: Akce

Autor článku

Něco jsme propásli?

Dejte nám vědět. Upozornit redakci Stahuj
Velice děkujeme za Vaše podněty