Dosud jsme se podívali na zoubek výběru grafických karet v segmentu do tří tisíc a do šesti tisíc korun. Na řadu tak přichází nejvyšší třída, kde narazíte na hotové grafické titány, v nichž třímá obrovská síla. Pokud toužíte po grafické kartě, která by rozběhla jakýkoliv program, zejména pak sebenáročnější hru na plné detaily a hodně vysoké rozlišení, jste na správné adrese. Karty, o nichž si tentokrát povíme, tohle skutečně dokáží.
Pravda, budete si muset do peněženky sáhnout výrazně hlouběji, na druhou stranu, chcete-li se dívat na grafické skvosty, nebude to pro vás problém. Samozřejmě i tento segment se dělí do několika podkategorií a ne každá z nich je stavu rozpohybovat hru v rozlišení 2560×1600 s osminásobným Antialisingem a šestnáctinásobným anizotropním filtrováním. U těch levnějších budete muset sem tam na nějaký kompromis vzdalující konečný zážitek od absolutoria přistoupit. Na druhou stranu, ty výkonnější mají obvykle ještě nějakou tu rezervu.
Stejně jako minule, upozorníme i v této příležitosti na možnost zapojit více karet do SLI či Crossfire módu. Výkon sice nezdvojnásobíte, ovšem v některých případech jde o zajímavou alternativu a výsledek dvou slabších (a levnějších) karet může být lepší než jedné ultradrahé a ultravýkonné karty. To už je ale alchymie, nehledě na to, že v případě high-end třídy požadují karty hodně proudu a zajistit plně funkční prostředí hned několika není úplně jednoduché. S tím se opět pojí upozornění, aby vás náhodou nenapadlo upgradovat postarší počítat drahou grafickou kartou. Kýženého výkonu byste zcela určitě nedosáhli. Chce to opravdu výkonný procesor, aspoň čtyři gigabajty RAM a co možná nejlepší zdroj i skříň. Jinak by se mohlo stát, že vaše drahá akvizice bude zahálet, nebo se jí přihodí nemilá katastrofa.
Na předchozí díl článku navážeme pozvolně a představíme si zase jednoho adepta od nVidie. Je jím GeForce GTX 260 – po problematickém začátku dnes velmi zajímavá karta. Jak výkonnostně, tak cenově. Nejlevnější exempláře seženete za 6500 Kč, obvykle jsou ale o pár stovek dražší. Prakticky všechny mají pod kapotou solidních 896 MB RAM. Pokud po ni sáhnete, smiřte se s tím, že pod vyšší zátěží bude docela dost slyšet. A pokud nejste zrovna zarytými zastánci nVidie, bude se vám pravděpodobně více zamlouvat Radeon 4870. Za zhruba stejnou cenu dostanete kartu sice jen s 512 MB GDDR5 VRAM, ovšem v naprosté většině programů s vyšším výkonem. Navíc není tak moc slyšet jako GeForce GTX 260.
Tyto dvě karty jsou opravdu hodně silné, ovšem jak už jsme psali zkraje, na ta úplně nejvyšší možná rozlišení a grafické vychytávky, jaké si lze dnes jen představit, jim stále trochu toho výkonu schází. Pokud opravdu nechcete podstupovat kompromisy, máte v podstatě dvě volby. A nepřekvapí, že jedna je od AMD a druhá od nVidie. Je to souboj Radeonu HD 4870 X2 proti GeForce 280 GTX, tedy dvoučipové proti jednočipové kartě. Je třeba říct, že jejich výkon je občas srovnatelný a liší se především danými podmínkami. V naprosté většině případů má ale navrch Radeon, zejména pak ve vyšších rozlišeních a se zapnutými grafickými vychytávkami začnou dva čipy a dvojnásobek paměti Radeonu ukazovat své jasné výhody. Na maximum jsou použitelné obě karty, obvykle plynulejší je ale Radeon HD 4870 X2. Ostatně, AMD se pyšní tím, že má nejrychlejší kartu na trhu, a málokdo může tvrdit, že by to nebyla pravda.
Na druhou stranu, v důsledku tohoto postavení musela nVidia rapidně snížit cenu své vlajkové lodi. Ta je tak dnes k dostání za 11.000 Kč, zatímco nejlevnější Radeony se pohybují kolem 12.500 Kč. Možná se vám bude rozhodovat lépe i s vědomím jiných kategorií. Radeon je energeticky náročnější, zase ale běží tišeji, u GeForce je tomu naopak. Radeon navíc podporuje DirectX 10.1, zatímco GeForce jen DirectX 10, ale to je skutečně jen detail. Obě karty se dají zájemcům o co nejvyšší výkon vřele doporučit a je jen na vás, jakou z nich si vyberete. Do zvažování byste ale klidně mohli zapojit ještě starší GeForce 9800 GX2. Ta totiž v určitých podmínkách překonává jak nejvýkonnější Radeon, tak GeForce. Pravda, sice ve starších hrách a v nižších rozlišeních, ale i na maximální nastavení není vůbec marná. Navíc některé výběhové modely jsou relativně za babku. Budete-li mít štěstí, seženete ji i do osmi tisíc korun.
Možná si říkáte, že by bylo lepší nějakou tu chvilku počkat, až se na trhu objeví nové karty. Jistě, i tak se dá uvažovat, ovšem vězte, že výrobci grafických čipů vyvíjí nové produkty hodně rychle, prakticky v půlročních intervalech. Jednotlivé generace karet už se ale od sebe neliší tolik, jako tomu bylo dříve. Chceme tím říct, že čekat je sice možné, ale stejně budete každého půl roku o krok pozadu. Ovšem jen o malý krok. Rozhodně si ale povězme, že ještě do konce roku se objeví dvoučipový Radeon HD 4850 X2. AMD staví 4870 X2 jakoby nad všechno v případě HD 4850 X2 by rádo postavilo přímou konkurenci nVidie – to znamená, že výkonem a cenou se novinka bude GeForce GTX 280 podobat ještě více. Zda je to pro vás atraktivní, to už musíte vědět sami. Jen škoda, že tyto karty nebudou tak levné, jak se původně čekalo. Kdyby stály pod deset tisíc, byl by to hodně velký prodejní hit v té nejvyšší třídě. Ovšem AMD má v současnosti trh dobře obsazený a nemusí se pouštět do agresivní cenové války.
Jak už jsme naznačili, nová generace grafických čipů nás čeká začátkem příštího roku. Otázkou je, zda to nVidia stihne, protože ještě předtím chtěla představit revidované čipy s označením GeForce GTX 270 a 290. Ty by měly být vyrobeny 55nm procesem, díky čemuž by nemusely být tak žravé a především by se snížila jejich cena. Čas ale běží, konec roku se blíží a hmatatelné výsledky nikde. Vývoj u AMD postupuje zřejmě mnohem lépe a již zkraje roku by se mohly objevit první Radeony HD 5800, a to i s podporou DirectX 11. Ta ale získá smysl stejně až koncem roku 2009, kdy se objeví Windows 7 s jeho softwarovým využitím.
