Příchod Opery 15 znamenal jádro Blink z projektu Chromium a z toho titulu rovněž o něco lepší kompatibilitu s webovými stránkami. Na druhou stranu tu najednou byl prohlížeč, který kromě skvělého renderování webu neuměl vlastně nic. Z Opery, která tradičně cílila na komunitu vyžadující co nejvíce (přímo v prohlížeči integrovaných) funkcí, nezůstalo až na typické logo vůbec nic. Z Opery se tak nestal jen tuctový prohlížeč, ale možná nejhorší tuctový prohlížeč.
Prohlížeč Vivaldi v testovací verzi 1.0.83.38
Za novou firmou a zároveň aplikací Vivaldi stojí jeden z původních zakladatelů společnosti Opera Software – Jon von Tetzchner. Ten v roce 1995 stál u jejího zrodu a až do roku 2011 ji osobně řídil. Pak ze společnosti v tichosti a bez zveřejnění důvodů odešel. Koncem roku 2013 Tetzchner založil webovou službu konkurující komunitnímu webu My Opera (e-mail, fotogalerie, blogy, fóra). Samotná My Opera však byla záhy zrušena a známá norská firma se rozhodla orientovat jen na prohížeč. Jak to dopadlo, už všichni víme. Tetzchner se znovu hlásí o slovo – na řadě je prohlížeč Vivaldi.
Samostatné okno nastavení prohlížeče Vivaldi
Vivaldi možná překvapivě staví též na Chromiu, avšak oproti současné Opeře se snaží držet starého osvědčeného přístupu:
„Prohlížeč, který jsme kdysi milovali, ztratil svůj směr. Bohužel už nadále neslouží komunitě uživatelů a přispěvatelů, kteří ho pomáhali vybudovat. Tak jsme došli k přirozenému závěru: musíme vytvořit nový prohlížeč.“
Již současná testovací verze se staré Opeře podobá téměř na chlup. Vzhled rozhraní je na první pohled trochu jiný, ale rozložení a typ prvků GUI vůbec není neznámé. Každopádně – na Vivaldim se stále tvrdě pracuje a na řadě je e-mailový klient, synchronizace, rozšíření, zlepšení výkonu i další funkce. Kdo tedy vzpomíná na „staré dobré časy“, může již dnes Vivaldiho otestovat na řadě platforem (Windows, OS X, Ubuntu, Fedora).
Zdroj: vivaldi.com