Zatímco konzolové verze s HD grafikou se chopilo studio stojící za populárními Burnout (Criterion Games), tuto Wii verzi dostalo ke zpracování studio Exient. Ne zrovna logický postup od Electronic Arts, neboť předešlé verze jako NFS:Shift byly vcelku solidními hrami. Je tedy očividné, že v EA chtěli nějakou změnu, pojďme se tedy podívat, jak se to autorům z Exient povedlo.
Již na první pohled vám musí být jasné, že zde se žádná krásná HD grafika nekoná. Můžete tak zapomenout na perfektně vymodelované závoďáky, projíždějící ve snad ještě lépe vymodelované krajině. Wii verze naopak nabízí grafické zpracování srovnatelné se závodními hrami na začátku tohoto desetiletí. I to bychom ale byli ochotni hře odpustit, kdyby dokázala nabídnout skvělou hratelnost. To se ale bohužel také neděje.
Hra nabízí několik módů, avšak nepřináší prakticky žádný nový. Jedině snad Rush Hour může vypadat na první pohled zajímavě. V tomto módu je vaším cílem dojet na medailovém umístění a přitom předjet 99 automobilů, které jsou před vámi. Dostáváte postupné cíle, takže za prvních čtyřicet vteřin se musíte dostat na 80. nebo lepší místo, potom na 60. a tak to jde postupně až na ty pódiové příčky. Ostatní módy jsou potom klasické závody, časovky či knock-outy, kde vypadává vždy ten poslední na kola.
Čekají na vás čtyři různá města na objevení, v každém z nichž je třináct závodů. Ve dvanácti musíte vždy získat nějakou medaili a pak přijde třináctý závod proti Bossovi.
Závodění však není ani zdaleka tak zábavné, jak bychom si přáli. Umělá inteligence je mírně řečeno postavená na hlavu, a tudíž zažijete opravdu absurdní situace. Tak například se mi stalo, že jsem jel proti autům ze stejné kategorie, v rychlosti okolo 260 km/h zapnul turbo a přesto mě protivník předjel, jako kdybych jel v trabantu a on v Buggati Veyron. Podobné situace se vám budou stávat poměrně často. Jsou místa, kde ostatní závodníci jedou z nějakého důvodu extrémně pomalu a není problém se během pár set metrů dostat o 5 příček výš, ale potom vám hra z ničeho nic pošle dvě auta těsně před vás, ačkoliv jste neudělali žádnou jezdeckou chybu, všichni mají stejně rychlá auta a vy jste drželi tlačítko na plynu s maximální možnou silou. Podobné momenty jsou silně frustrující a nejednou jsem měl chuť herní ovladač vyhodit z okna.
Při závodech budete také moci sbírat jakési power-upy, které ale opět nijak nevybočují z normálu. Jeden vás zneviditelní, druhý opraví auto, další zase přidá rychlost. Zkrátka nic převratného.
Jak bylo proklamováno, policie je zpět, avšak ani s ní to není nijak slavné. Chytit vás v podstatě nemůžou, jedinou možností je, že vám zničí auto, čímž vás na malou chvíli zdrží. Po hlášce ?busted? jste totiž ihned vrženi zpět do hry a světe div se, auto je opraveno a žádný jiný postih vás nečeká. Asi si hodní páni policajti vzali kurz automechanika a pomohli vám vám dát auto do kupy, aby vás za pár desítek vteřin zase začali honit.
Vozový park je sice poměrně rozlehlý a nechybí ani klasiky jako Mitsubishi Pro Evo, Ford Mustang, nebo nejnovější Mercedes SLS, avšak auta jsou na tom velmi špatně po grafické stránce. Tím se opět vracím ke vzhledu hry NFS 3: Hot Pursuit z roku 1998. Jednotlivá auta ani nejdou nijak vylepšit, tedy můžete jim koupit nové pneumatiky nebo nechat nainstalovat nové spojlery, ale to na výkon auta nebude mít žádný vliv. Díky nešikovnému ovládání je poměrně náročné auto byť jenom nastříkat jinými barvami.
Jednou z mála pozitivních věcí je ale multiplayer. Na on-line ježdění zapomeňte, to ve hře nenajdete, ale zato nechybí souboje na split screenu, tedy závod až čtyř hráčů na jedné obrazovce.
Need for Speed: Hot Pursuit pro konzoli Nintendo Wii je velikým zklamáním. Zatímco majitelé Hi-tech konzolí si mohou užívat fantastické závody, majitelům této konzole zbudou oči pro pláč a o pár stovek prázdnější peněženka, bohužel nic víc.
Hratelně.cz hodnotí 55%
Souhrn
* Jméno: Need for Speed: Hot Pursuit
* Platforma: Nintendo Wii
* Vydavatel: Electronic Arts
* Výrobce: Exient
* Žánr: Závodní
