Dříve měla spousta lidí jasno. Hudební nosiče stály ještě před několika lety neadekvátně velké peníze, zatímco na internetu se povalovaly tuny songů zdarma. Navíc takových, které už často nebylo možné v obchodech ani sehnat. Dalším velkým problémem byly (a mnohdy bohužel stále jsou) nejrůznější ochrany legálních produktů, jimiž se nahrávací společnosti jistily proti případnému pirátství a omezovaly tak práva legálně nakupujících. Výsledek byl takový, že piráti ochrany bez problémů obešli a slušný zákazník se mohl akorát vztekat.
Došlo to až tak daleko, že prodeje nosičů zásadně spadly a hudební vydavatelství se začala strachovat o holou existenci. Přece jen, z koncertů dosud profitovali hlavně umělci. A tak bylo třeba přijít s novými obchodními modely. Jedním z těch nejúspěšnějších je digitální hudba, stahovatelná do počítače a následně převoditelná do MP3 přehrávačů či mobilů.
Ukazuje se, že lidé nejsou ze své podstaty zločinci, ale že mnozí z nich po nelegální hudbě sahali právě z toho důvodu, že byla zbavena DRM (omezujících ochran - pozn. red.) a také proto, že si mohli flexibilněji vybírat, o co mají zájem. Distribuce digitální hudby tyto výhody v mnohém přejímá, akorát skladby a alba poskytuje za poplatek, případně v rámci výhodného předplatného. Částky nejsou vůbec vysoké, obzvlášť, když vzpomeneme, kolik stála "cédéčka" ještě před několika lety.
A kam se pro digitální hudbu vydat? Pravdou je, že jako Čech musíte přinejmenším stále trochu švindlovat. Řada internetových obchodů s hudbou je určena jen pro západní trhy. Někdy stačí navolit některý z nabízených států, jindy je potřeba zamaskovat IP adresu a vydávat se třeba za občana Velké Británie či USA. Hodí se mít také účet u PayPal, jehož prostřednictvím budete hradit útratu.
Napster
Tady jde skutečně o hříčku současných majitelů značky. Napster byl průkopníkem ilegálně sdílené hudby, nyní je baštou legálně prodávané digitální hudby. A vůbec není špatný! Najdete na něm více jak šest milionů songů, což je počet, kterým je radost se přehrabovat. Vše máte jako na stříbrném podnose, stačí vybrat a samozřejmě zaplatit. I našinec určitě rád podpoří umělce v přepočtu pětadvaceti korunami za jednu skladbu. Za zhruba 250 Kč korun pak pořídíte celé album. A pokud se chcete doopravdy rozšoupnout, uděláte nejlépe, když sáhnete po předplatném, které stojí jen něco málo přes tři sta. Soubory jsou zbaveny většiny nepříjemných DRM a oficiálně je přehrajete na 40 přehrávačích, mezi nimi i na těch nejznámějších - Creative, iRiver či Samsung. Ovšem nikoliv na iPhone či iPod.
eMusic
Sem se vyplatí chodit zejména pro alternativní a nezávislou hudbu. Ne, že by tu nebylo dost té ryze komerční, ale eMusic si zakládá zejména na smlouvách s 27.000 menšími hudebními vydavatelstvími, které pochopitelně poskytují rozličnou hudbu. Celkem tu najdete kolem čtyř milionů skladeb. Podmínky jsou přitom působivé. Za o něco málo více než 200 Kč dostanete možnost výběru až padesáti songů. Hudbu si navíc nepronajímáte, ale zůstane vám i po vypršení předplatného. Přehrajete ji prakticky na všech MP3 přístrojích i iPodech.
iTunes
Kdo by neznal iTunes? Právě tento obchod s digitální hudbou je nejpopulárnější vůbec. Dokonce to začíná vadit i vydavatelským společnostem, protože Apple je pochopitelně dře méně výhodnými smlouvami. Podíl iTunes vytrvale klesá, ovšem stále jde o výsadní zdroj pro majitele iPodů a iPhonů. Ostatně s jiným přehrávačem budete mít u většiny skladeb problém. Apple v tomto ohledu patří ke zpátečnickým firmám a často implementuje přísné DRM. Nepořádají se tu ani kdovíjak výhodné akce, takže za skladbu vám nezbude než zaplatit kolem 25 korun.
I-legálně
Jediným českým mohykánem, který stojí za řeč v oblasti digitální hudby, je relativně nedávno spuštěný I-legálně. Cenově se dokáže zahraničním konkurentům vyrovnat: za neomezené stahování zaplatíte měsíčně 249 korun. Nabídka už je ale omezenější. Momentálně se pohybuje kolem půlmilionu skladeb. Výhodou je však přítomnost českých interpretů, kteří jsou v zahraničních obchodech výjimkou. Ovšem I-lgeálně stále nabízí hudbu s DRM, což její atraktivitu dost snižuje, nehledě na to, že si tu hudbu jen pronajímáte, nikoliv kupujete. Těch 249 Kč tak platíte v podstatě za poslech, a jakmile měsíční předplatné vyprší, končí i platnost a možnost přehrání songů. Pak nezbývá než předplatné prodloužit na další měsíc.
A kdepak vy sháníte svou oblíbenou muziku. Znáte nějaká lepší místa? Podělte se s ostatními v diskusi pod článkem.
