Poté, co Blu-ray definitivně vyhrálo bitvu formátů nad HD-DVD už není třeba se strachovat, že si náhodou koupíte drahý přehrávač či mechaniku, která vám zanedlouho bude na nic. Přesto ale není nástup Blu-ray tak hladký, jak se čekalo. Touha lidí po kvalitnějších obrázcích a vyšší kapacitě evidentně není taková, jakou analytici předpovídali. Dnes už měla mít spousta domácností svůj Blu-ray přehrávač a DVD vypalovačky v počítačích měly být nahrazovány Blu-ray vypalovačkami, nebo aspoň klasickými mechanikami. To se zatím nestalo a vypadá to, že v nejbližší době ani nestane. Zájem o Blu-ray je zkrátka vlažný. Ale přes všechny pesimistické prognózy a probíhající finanční krizi je nepravděpodobné, že by se náhle objevil jiný silný formát a Blu-ray definitivně vzal vítr z plachet. Zkrátka to bude rozjezd pomalejší, ale nakonec se zřejmě povede. A kdo chce být připraven, jistě uvítá něco informací o Blu-ray v počítači.
Čistě z hlediska výpočetního výkonu by neměly současné počítače mít sebemenší problém s přehráním Blu-ray filmu. Navíc, výrobci grafických čipů a karet rádi tvrdí, jak jejich projekty přehrávaní HD videa urychlují. Inu, to je hezká teorie, která sice občas funguje, ovšem v praxi se jako obvykle dá narazit na řadu nepříjemných problémů.
Kvůli ochraně přenosu dat před neoprávněným přístupem je totiž datový proud zakódován. Takzvaný "high bandwitch" Digital Content Protection (HDCP) doprovází digitální obraz a zvuk z mechaniky až k výstupnímu zařízení. Tím má být zabráněno odchytávání dat za účelem dalšího, nepovoleného využití. Také na počítači s Blu-ray mechanikou musí digitální přenos dat fungovat. Všechny nasazené komponenty, ať už hardwarové nebo softwarové, tak kontrolu HDCP umožnit. Přímo zahrnutá je mechanika, operační systém, grafická karta, monitor a software pro přehrávání videa. Pokud některá z těchto součástek nespolupracuje, tak jak si to HDCP představuje, je tu problém a film si prostě nepřehrajete. Obzvlášť důležitý je monitor, který podporuje HDCP. K tomu není hned zapotřebí HDMI rozhraní, také DVI dokáže HDCP signál zpracovat poměrně slušně. Tedy za předpokladu, že odpovídá vnitřní logika systému. HDMI je pro laika ale lepším řešením, jelikož ho automaticky katapultuje na tu správnou stranu.
Před nákupem Blu-ray mechaniky či vypalovačky se vyplatí zjistit, zda je váš počítač skutečně schopný jich využít. Nejlepší je to rovnou vyzkoušet, a to pomocí programu Tool Cyberlink BD Advisor. Pokud grafická karta počítači dostatečně nepomáhá s komprimovaným obrazovým materiálem, potřebujete docela dost výkonný procesor. Programy, které během přehrávání videa grafickou kartu zatěžují, by měly být vypnuty. Pokud máte například spuštěný klient Folding@Home, budete svědky sekajícího se filmu i s tak výkonnou kartou, jakou na něco podobného GeForce 8800 GT dozajista je.
V případě, že je grafická karta či monitor v datovém řetězci rozeznána jako slabé místo, může se přehrání i tak povést. Jde to pomocí monitoru připojeného k počítači VGA kabelem. To už pak ale samozřejmě nebude digitálně. Navíc je tu podmínka, že to dotyčný Blu-ray disk nesmí zakazovat. Jelikož u prodávaných mechanik obvykle naleznete pouze osekanou verzi přehrávacího software, měli byste investovat ještě pár desítek dolarů a pořídit si buď plnohodnotné WinDVD nebo konkurenční PowerDVD. Jaký z těchto dvou kvalitních programů vám bude vyhovovat více, se dočtete ve speciálním článku. Díky nim si aspoň užijete několikakanálový zvuk. Možná se vám zachce propojit Blu-ray mechanikou vybavený počítač s domácím kinem. K tomu paradoxně nepotřebujete žádnou drahou zvukovou kartu typu X-Fi. Bohatě postačí čip na základní desce, tedy pokud to není nějaká stará vykopávka a zvládá digitální přenos. V kvalitě prakticky nepoznáte rozdíl a spousta moderních základních desek disponuje výstupy Toslink či S/PDIF.
Už dávno neplatí, že nákup Blu-ray mechaniky či vypalovačky je drahým podnikem. Samozřejmě se ale vyplatí rozmyslet si, zda chcete jen přehrávat nebo data také ukládat. Blu-ray s maximální úložnou kapacitou 50 gigabajtů je skvělým zálohovacím médiem, ale hodí se také na uložení nahraného videa z vyspělých kamer (HD-Camcorder), například z dovolené. Takový obraz je pak fantastický, i když ho dělal amatér. Ceny za mechaniky, jako například LiteOn DHS 401S, se pohybují kolem dvou a půl tisíc korun. Za vypalovačky už si připlatíte. Stojí totiž dvojnásobek, ty nejlevnější tak seženete kolem pěti tisíc korun.
Pokud dokážete vypalovací funkci oželet a třeba víte, že byste ji ani tolik nevyužívali, možná se vám vyplatí koupit si spíše větší harddisk, protože ona i ta média pro zapisování nejsou zrovna levná. Ta nejlevnější, 25 gigabajtová seženete kolem 200,- Kč, za ta větší, 50 gigabajtová, zaplatíte opět dvojnásobek. Pro požitek z domácího kina je celkem jedno, zda máte jen mechaniku, nebo rovnou vypalovačku.
Takže si to shrneme. Blu-ray zatím rozhodně nepředstavuje nutnost. Ale pokud máte dobrý počítač a monitor (aspoň širokoúhlou čtyřiadvacítku, abyste si užili nejlepší 1080p HD videa), spolu se zahálejícím domácím kinem, je docela škoda nechat je zahálet jen s DVD filmy. Navíc si můžete pořídit televizní kartu schopnou přijímat digitální signál a hned máte i parádní televizi. Pokud se zbavíte předsudků, že Blu-ray je drahé, můžete si za relativně nízkou investici užít výrazně vyšší luxus.
