„Internet má hluboký a stále rostoucí vliv na naše společnosti, kultury a hospodářské modely. Bez webu by byl svět úplně jiným místem,“ nechal se slyšet šéf analytické organizace Gartner – Gene Phifer – ku příležitosti oslav dvacetin internetu. A ostatní se s ním shodují. Internet za rekordně krátkou dobu proměnil životy lidí k nepoznání. Zatímco ještě před dvaceti lety bylo získávání informací velmi obtížné, a pokud jste nějaký dokument nenašli v českých knihovnách, bylo často jedinou možností zaletět si do zahraničí a obstarat si ho tam. Dnes stačí několik kliků a úderů do klávesnice – a výsledek je na světě. Internet životy výrazně urychlil, ale zároveň podle mnohých způsobil jakousi inflaci informací.
Kdo ví, zda si něco takového v roce 1989 sir Tim Berners-Lee představoval. Právě on totiž v ženevském výzkumném institutu CERN formuloval tezi „Information Management A Proposal“. Přestože jeho návrhy a myšlenky tehdy budily spíše úšklebky kolegů, platí právě tento text za základní kámen toho, čemu dnes říkáme World Wide Web. Dnes má tento dokument vlastní skleněnou vitrínu na prestižním místě v centrále CERN. Ale uplynulo ještě několik let, než se na základě tezí začalo něco dít. „Tehdy neexistovalo žádné fórum, od kterého bych mohl očekávat odpověď. Nic se nedělo,“ zavzpomínal si na dobu bez internetu Berners-Lee v roce 1999.
V roce 1990 to byl právě on, kdo uvedl v chod první server. Ale až za tři roky ho CERN zpřístupnil odborné veřejnosti. Hodně důležité přitom bylo, že se jak zakladatel, tak jeho institut vzdaly jakýchkoliv licenčních poplatků i patentování webu. Berners Lee se tak nezištně postaral o neuvěřitelné bohatství následujících internetových generací. Každý má dnes přístup k neuvěřitelně obsáhlé studnice informací a někteří se díky WWW stali skutečnými boháči první kategorie. Panu Berners-Lee patří veřejný potlesk.
Zdroj: CNet, vlastní
