Jeden ze dvou zakladatelů společnosti Google, Sergei Brin, poskytl listu New York Times rozhovor, ve kterém se staví za projekt své firmy – digitalizaci archivů knihoven po celém světě. Jedná se o nesmírně ambiciózní plán, jehož realizace už započala, ale také vyvolává vlnu kritiky, zejména pak ze strany Microsoftu, Yahoo a Amazonu.
Sergei Brin považuje kritiku za neopodstatněnou a trvá na tom, že Google tímto krokem jednoznačně pomůže čtenářům. Nejde tu totiž o svobodnou volbu zákazníka, kterou se ohánějí kritici. Podle Google tady žádná volba či alternativa není. Je prý bláhové se domnívat, že lidé budou cestovat po celé zeměkouli, aby se dostali ke knize, kterou si vyhlédli nebo kterou potřebují, pokud jinde není k dispozici. Na internetu by stačilo několik kliknutí…
„Tato dohoda omezuje možnost volby zákazníků v segmentu netištěných knih asi tolik jako omezuje volbu v oblasti jednorožců,“ neodpustil si Brin ironickou narážku.
Microsoft už navíc v minulosti podobný projekt rozjížděl, ale nakonec ho pro náročnost musel zastavit. Elektronická čtečka Amazon Kindle má vlastní fond elektronické literatury, za ni se však musí platit. Naopak Sony, které taky vyrábí elektronické čtečky, dohodu Google s knihovnami podporuje.
Ačkoliv argumentace Sergeie Brina neodpovídá na znepokojení, které zaznívá například od Svazu spisovatelů v Německu či Francii a jež se týká otázky autorských práv, ani neřeší případné honoráře pro držitele autorských práv, zdá se, že spolumajitel Google uhodil hřebíček na hlavičku. Když se do toho totiž nepustí Google, tak asi nikdo. A je také pravdou, že Google na tomto projektu přinejmenším ve střednědobém horizontu nemíní vydělávat.
Zdroj: PCW
