Pokračování hry Dragon Age: Origins je v hledáčku fanoušků žánru RPG už od jeho oznámení loni v létě. A i kdyby ne, kdo si dnes může dovolit ignorovat novou hru od BioWare, studia, které se hráčům postaralo o takové kousky, jako Baldurs Gate nebo Knights of the Old Republic?
Hysterie není na místě
S menším časovým odstupem od vydání hry si můžeme dovolit oprostit se od všeobecné hysterie, která vznikla na internetových fórech po celém světě. Na svědomí ji mají nespokojení skalní fanoušci (rozuměj trollové) prvního dílu.
Pojďme tedy rovnou k jádru problému. Dragon Age 2 vybočuje z řady klasických pokračování, na která jsou hráči od BioWare za ta léta zvyklí. Formuli "vezměte starý engine, stará pravidla, starý svět, dejte hráčům pár drobností navíc a udělejte všechno větší" tentokrát kanadští vývojáři pustili k vodě. Místo toho prožijete téměř až komorní příběh Hawka a jeho rodiny, která před válkou a Nákazou utekla přes moře do města Kirkwall. Tam vaše dobrodružství začíná i končí. Tentokrát se tedy nekoná žádné epické cestování po celém světě. Váš hrdina ale také neřeší záchranu světa, což je ale jen ku prospěchu věci. Největší síla hry je totiž v brilantně napsaných dialozích, které dokážou vyvolat tolik potřebný pocit uvěřitelnosti herního světa.
Argument, že hra není kvalitní, protože se odehrává jen v jediném městě a jeho okolí, je lehce mimo. Stačí se podívat do herní historie. V klasice hardcore RPG dungeonů Stíny nad Rivou z města nevystrčíte ani nos. Dokonce i slavný Badrurs Gate 2 je téměř ryze městská hra, ve které zdi Athkatly opustíte jen na krátké výlety po okolí (a Underdarku).
Kde přeci jen soudruzi udělali chybu
I přes všechny produkční kvality bohužel Dragon Age 2 není dokonalým RPG, na které všichni čekali. Systém dialogů je sice výborný, ale možnosti vašich zásahů jsou velmi, velmi omezené. Do dialogů hlavní hrdina vstupuje téměř po každé větě, přičemž má vždy na výběr ze tří možností, odpovědět smířlivě, vtipně nebo hrubě. Problém je v tom, že jako hráč ve skutečnosti nemáte žádnou možnost, jak směr rozhovoru usměrnit a jak skutečně nějakou volbu udělat. Pokud má v daný okamžik váš hrdina zareagovat kladně, bude jeho odpověď ano naprosto nezávisle na vaší volbě.
Dialogy jsou naštěstí navržené tak dobře, že si podobného omezení během celé hry téměř nevšimnete. Při opakovaném hraní na vás ale udeří velmi razantně.
Jednou z nepochopitelných nedostatků je i grafika, která v některých ohledech vypadá výrazně hůř, než u prvního dílu. A ten taky nevypadal zrovna zázračně. Situaci příliš nevylepšují dungeony a interiéry domů, které vypadají všechny stejně. Použití ctrl-c, ctrl-v zkrátka příliš dobrý dojem nedělá.
Velký důraz na dialogy také logicky odradí hráče, kteří by všechny ty řečičky nejraději přeskočili (což mohou), protože v ostatních aspektech , jako jsou souboje, variabilita prostředí nebo hudba, hra nenabízí nic výjimečného. Dragon Age 2 je nevíc, na rozdíl od prvního dílu, k dispozici pouze v angličtině.
Lesk a bída her od BioWare
S trochou nadsázky se dá říct, že Dragon Age 2 je povedená kombinace Final Fantasy XII a Baldurs Gate 2. Nedosahuje sice propracovanosti a především monumentální rozlohy FF XII, ale první dojmy po procházce Kirkwallem jako by z oka vypadly Rabnastre. Také interface konečně připomíná FF XII nebo KOTOR, tedy hry, které byly designovány s ohledem na konzole.
Na druhé straně ve hře narazíte na úžasně propracované a uvěřitelné charaktery, které jsou vykresleny jako klasické archetypy hrdinů od BioWare. Při hraní jsem se neubránil záchvěvům nostalgie, Aveline, jako by z oka vypadla Jaheiře, drobná křehká elfí čarodějka Merril zase náramně připomíná Aerie.
Velmi příjemná je délka hry. Mně na první dohrání zabrala celých třicet hodin a to jsem se zbaběle snížil k obtížnosti Normal, při které jsou souboje opravdu jednoduché. Na vyšší obtížnosti se vám hrací doba pochopitelně natáhne, protože tužší souboje si dáte vždy několikrát. Pokud někdo tvrdí, že souboje jsou oproti prvnímu dílu jednoduché, nechť sáhne po obtížnosti Nightmare.
Samotných soubojů je ve hře možná až příliš. Naštěstí byl systém lehce upraven, opět s ohledem na konzole, takže je teď mnohem dynamičtější a v mezích možností i akčnější. Novinkou jsou kombinace speciálních statusů, kterými může jedna postava obdařit nepřítele a jiná jí následně využít. Například mág může nepřítele zmrazit a ten je několik následujících sekund mnohem zranitelnější na fyzický útok válečníka.
Sex? No to snad ne!
I v Dragon Age 2 narazíte na tvrdé restrikce ohledně sexu a nahoty, které nastartoval první Mass Effect a jeho nechvalně proslulá mediální kauza. Stejně jako v Mass Effectu 2 tu potom narazíte na groteskní situace, kdy se tvůrci nehodlali vzdát zobrazení sexu, zároveň ho ale zcenzurovali tak, aby ani ten největší mravokárce nemohl protestovat. Asi nejabsurdnější je fakt, že se ani hlavní hrdina, ani objekt jeho sexuálního zájmu při aktu neobtěžují se svlékáním.
Na příště bychom snad uvítali neutrální černou obrazovku. Hra vás navíc do řešení vztahů často přímo vybízí a srdíček je v konverzaci s partou trochu víc, než by bylo příjemné. Hawk se totiž po vzoru komandéra Shaparda snaží vyspat se vším, co má dvě nohy, které se dají roztáhnout.
Verdikt
Udělat jen velký datadisk k Dragon Age: Origins a nazvat ho druhým dílem by bylo snadné. BioWare se ale místo toho pustil do odvážného experimentu, kde zdaleka ne všechno funguje, jak má. Pokud jste na hrách od BioWare milovali především skvěle napsané dialogy, uvěřitelné postavy a jejich krátké příběhy, je pro vás Dragon Age 2 trefa do černého. Pokud je tomu jinak, běžte si zahrát Drakensang 2 a Dragon Age 2 klidně hoďte přes palubu.
Hratelně.cz hodnotí 89 %
Souhrn
* Název: Dragon Age 2
* Platforma: PC, Xbox 360, PlayStation 3
* Vydavatel: EA
* Výrobce: BioWare
* Žánr: RPG
