Battlefield: Bad Company - recenze multiplayeru část první

Tak podrobná recenze, že jsme ji raději rozdělili na dvě části! V této se dozvíte něco málo o povoláních a módech multiplayeru. Hodnocení a výsledné resumé najedete až v druhé části.

Sdílet

Jen málo her si zaslouží, aby se jimi recenzent zabýval ve více než jedné recenzi. Battlefield: Bad Company ale mezi tuto vybranou společnost patří. Kdyby se totiž měla hra hodnotit jako celek, musel bych sáhnout po průměru a to se mi nechce. Jedna její část by na tom vydělala, druhá by naopak prodělala a hráč by se vlastně nedozvěděl jak na tom hra je a jestli si ji má koupit. Tedy, samozřejmě že by to šlo, ale do limitu jaký jsem dostal od Alžběty na recenzi by se to vešlo stěží. Rozhodl jsem se tedy rozdělit povídání o Battlefield: Bad Company na tři části. V této si rozebereme hru pro více hráčů, v druhé části povídání o multiplayeru dokončíme včetně celkového hodnocení.

Pokud jste hráli demo, určitě jste si o hře pro více hráčů udělali obrázek sami a dovolím si tvrdit, že u většiny z vás nejspíš vzbudilo celkově pozitivní ohlasy. Stejně jako u mě. Zajímalo mě tedy, jestli dokáže plná hra demo v něčem trumfnout a co přinese nového. A hned ze začátku musím přiznat, že jsem byl trochu zklamaný. Multiplayer totiž oproti uvolněnému demu nepřináší prakticky nic nového kromě několika mála map, možnosti plného postupu na 25. hodnostní úroveň, odemykatelného vybavení a různých ohodnocení za vaše úspěchy v boji. Někomu by se to mohlo zdát málo a stejně jsem na tom byl zpočátku i já, ale po několika dnes neustálého hraní, kdy se u mě začal projevovat klasický syndrom, tak ještě jednu mapu a půjdu spát, musím hned v úvodu říct, že tahle hra má v podání pro více lidí něco do sebe.

Pojďme to ale vzít pěkně po pořádku a nejdříve se podívejme na varianty které nabízí. Respektive variantu. V současné verzi totiž hra umožňuje hrát pouze z dema známý mód Gold Rush, kdy se postupně dobývají základny, přičemž v každé je vždy po dvou bednách se zlatem, které je třeba zničit. To lze udělat tak, že k nim připevníte časovanou trhavinu, jež bednu roztrhá na kusy. Problém ale je, že je třeba ji ještě chvíli pohlídat a věřte mi, že jakmile se ozve CHARGE PLANTED, můžete si být jisti, že do pár vteřin bude v daném místě větší horko než v samotném pekle. Jinou možností je bednu poškodit z dálky pomocí dostupných konvenčních zbraní, což je někdy prakticky jediná možnost. Stačí místo kolem bedny dostatečně rozbombardovat, zničit stěny chránící bednu a pak jí z dálky likvidovat střelbou. Nejúčinnější je to samozřejmě z tanků nebo z raketometů. Za způsobenou damage dostáváte body a věřte mi, že na jediné bedně se jich dá takto nasbírat celkem dost. Tyto zkušenostní body lze ale získat i jinak. Buď tím, že zabijete nepřítele nebo se na jeho smrti nějak podílíte. Stačí ale i jen sedět v obrněném transportéru, jehož dělmistr někoho rozpráší a dostane body jako pasažér. Taktéž je možné je získat za léčení spolubojovníků nebo za opravování techniky, čímž jsem se vlastně plynule dostal k povoláním, za něž můžete hrát. Než si ale tyto rozebereme, sluší se říci, že druhý staronový mód nazvaný Conquest, ve kterém půjde o zabírání území, se objeví jako volně stažitelný přídavek někdy v budoucnu.

Nyní tedy k povoláním. Těch je ve hře několik a každé je specializované pro jiný styl hraní. Diverzita sice nejde tak daleko, jako třeba u Team Fortress 2, i tak je ale třeba se dopředu rozhodnout jakým stylem chcete hrát a podle toho volit. Důležité také je, jaké povolání nejvíce prospěje týmu. Bohužel na rozdíl od již zmíněného Team Fortress 2 není vidět, kdo za koho hraje, takže je třeba spíš volit podle citu a situace na bojišti.

Každopádně k dispozici je klasický sniper ? zde RECON, který je v některých mapách a zvláště pokud se nepohybuje, prakticky neviditelný. Dobře zakempený odstřelovač na strategickém místě dokáže v řadách nepřátel napáchat hodně škody (i když trefit velmi vzdálený cíl chce spoustu kumštu) a pokud má navíc odemčené zaměřování naváděných raket proti tankům, může sám rozhodnout o úspěchu nebo neúspěchu mise. Každopádně s naváděnou raketou je docela sranda. Nejdříve musíte tank chvíli zaměřovat, což se posádce zobrazí jako červené varování a většinou začne freneticky popojíždět sem a tam, případně vypouštět kouřové clony. Jakmile proběhne zaměření, přepnete se do pohledu rakety letící z nebes a tuto můžete ještě navigovat. Někdy se dokonce vyplatí přesměrovat ji ze zaměřeného tanku jinam, třeba na bednu se zlatem nebo do chumlu nepřátelských vojáků. To už je ale jen na vás a dané situaci.

Dále je na výběr SUPPORT, což je chlapík s těžkým kulometem, odemykatelným dálkovým naváděním minometné palby a s možností léčit ostatní vojáky a opravovat techniku. Osobně za něj hraji asi nejvíc. Jednak se s ním dělají dobře body, zvlášť když bráníte a všude na exponovaných místech rozházíte lékárničky a za druhé má jeho zbraň hodně nábojů, což je pro mě důležité. Zaměřování mi totiž dělá na rozdíl od Call of Duty 4 docela problém a než někoho sejmu, většinou mi to dost trvá. To je také prakticky jediná výtka ke hře. Přijde mi, že mi občas trvá strašně dlouho než někoho zastřelím a sám se poroučím k zemi docela rychle. S myší by to bylo jiné kafe, to se ale nejdříve musí potvrdit spekulace o PC verzi. Zatím je to živé, takže uvidíme.

Na zbytek si tak budete must počkat do zítra!

Autor článku