Jak uvádí Wikipedie, tradice „bláznivého apríla“ se v Evropě objevuje již v průběhu 16. století, kdy vznikla asi jako předzvěst nadcházejícího jara. Poměrně rychle pak byla importována do mnoha různých zemí, mezi než spadá i území dnešního Česka. Jedná se tak o mnohem delší zvyk než např. v poslední době čím dál více oblíbený Valentýn. Protože jde v podstatě o celosvětově rozšířený „svátek“, v prostředí internetu si ho neužívají pouze zpravodajské servery, jimž je 1. dubna veřejností tolerováno šíření nejrůznějších novinářských kachen, ale např. i největší internetová firma Google. Ta – jakožto technologický leader v mnoha oblastech – dopřává lidem k příležitosti apríla mnoho zavádějících, ale profesionálně zpracovaných videí, blogových příspěvků apod. Ve většině případů však nejde o celofiremně koordinovanou akci, ale své „apríly“ si tvoří i jednotlivé sekce, pracovní skupiny či lokální pracoviště v různých zemích.
Chrome pro Android a iOS se naučí překládat smajlíky
S jinými žerty se tak mohou potkat uživatelé v USA a s dalšími třeba ti v Japonsku. Dohromady je tak nejrůznějších vtípků od Googlu každoročně velké množství, jak dokládá např. i tento blogový příspěvěk, shrnující 1. duben 2014. Pravdou je, že některé zprávy jsou „odhalitelné“ již na první pohled, což však rozhodně nejde říci o všech. Následné komentáře jsou tak plné sporů o to, zda je novinka pravdivá či nikoliv, což zavádí myšlenky k poměrně vážným úvahám. I když většina aprílových mystifikací asi nemůže napáchat velké škody i v případě svého pozdního odhalení, čtenáři většiny světových médií si na 1. apríl nemůžou být jisti vlastně žádným, i když formálně zcela seriozně pojatým, článkem. Nejrůznější hoaxy pak mohou přežívat ještě značně dlouhou dobu a důležitá informace může být potenciálně přehlédnuta. Microsoft se tak před časem vypořádal např. se softwarovými easter eggy, které svým zaměstnancům zkrátka zcela zakázal vytvářet. Oproti tomu, Google je i dle tohoto seznamu k dané problematice o poznání více benevolentní.
Zdroj: blogspot.com
