Nedostatečný rozdíl mezi ikonami
Ikony se často vydávají v balíčcích, kdy mají mít všechny jeden styl. Někdy se však stane, že jeden styl zapříčiní těžkou rozlišitelnost jednotlivých ikon. Takhle tomu je například v sekci Utilities u Max OS X. Dokud jsou však velké, dají se jednoduše odlišit (obrázek vlevo), ale pokud je máte malé a umístíte je vedle sebe, pak je obtížné při rychlém procházení trefit tu správnou (obrázek vpravo).
Příliš mnoho prvků v jedné ikoně
Každá ikona je od toho, aby v co nejjednodušší formě ukázala, co se skrývá pod kliknutím na ni. Proto by měla obsahovat jen minimální počet objektů. To zjednodušuje čtení pro všechny uživatele. Avšak designéři z firmy Microsoft jsou ukázkou toho, že všechno jde udělat i naopak. Rozhodli se zřejmě vytvořit co možná nejnepřehlednější ikony, které uživatel musí luštit jakou nějakou šifru pro to, aby zjistit, co všechno by daná ikona mohla skrývat.
Nadbytečné prvky
Jak již bylo řečeno, každá ikona by měla obsahovat co nejméně prvků a být tak jednoduchá pro přečtení. Je mnohem lepší, když jsou všechny její části významné místo toho, aby byla část významná a část přehlédnutelná. Ukažme si to na příkladu. Například sada na prvním obrázku určitě mluví za vše. Ale pokud se tyhle ikony vyskytují v aplikaci, která se stará pouze o databáze, je zbytečné zobrazovat u každé ikony stejnou část. Mnohem přehlednější a rychlejší na porozumění je druhý obrázek.
Nedostatek podobnosti vzhledu u sady ikon
Je to právě podobnost, která ikony shlukuje do sad. Každá sada by měla mít určitý společný prvek, ať už se jedná o barevné schéma, techniku kreslení, směr pohledu, způsob promítání či více takových vlastností. Pokud je v jedné sadě pouze několik málo ikon, není určitě pro jednoho designéra těžké vytvořit všechny ikony jen tak z hlavy. Pokud se však jedná o větší balíček a ikony tvoří více designérů, mělo by se předem promyslet několik detailů a vytvořit jisté instrukce, jak by měly ikony v sadě vypadat. Těžkou hlavu si z toho opět nedělali designéři od Microsoftu, kteří v operačním systému Windows XP přinesli sadu ikon, jakou můžete vidět na obrázku. Každá ikona má svého vlastního ducha, nemyslíte?
Zbytečné 3D promítání a stíny
Technika jde kupředu a design samozřejmě s ní. Rozhranní jsou schopna zobrazovat poloprůhledné objekty, které mohou obsahovat velkou spoustu barev. A do toho všeho ještě vstupuje třetí rozměr. Ale opravdu to vypadá tak skvěle, jako když se o tom mluví? Zamyslete se především nad ikonami velikosti 16x16 pixelů či menšími. Například opět ikony od firmy Microsoft nám budiž příkladem. Ikony na obrázku mají 2 pixelový stín. Pokud by se jednalo o velké ikony, určitě se to v obrázku ztratí, anebo mu to dodá tu správnou jiskru. Avšak u takhle malých ikon spíše způsobí dojem nečistoty či špíny. Zaměřte se například na Adressbook, který se vskutku moc nevydařil. Také 3D promítání nemusí vždy vzhled pouze vylepšit. Když se podíváte na telefonní ikonu u popisku Hyper Terminal nebo ikonu domečku u Network Setup Wizard, pak se vám může zdát spíše nepřehledné než užitečné, že jsou dané ikonky ve 3D. Uživatel si pak radši zapamatuje shluk barev než samotný výjev na obrázku.
Držme se zažitých metafor
Když se designér snaží vytvořit novou ikonu, bere si jako vzor již hotové ikony. Může se však snažit prosadit svůj nápad a vymyslet nové originální řešení. Někdy to může být ale spíše na škodu než k užitku. Pokud se tedy jedná o nové vyobrazení již známé a zažité ikony, mělo by se jednat o kompromis mezi starou verzí a originálním nápadem. Pokud se tomuto způsobu vyhnete, můžete dopadnout jako operační systém OS/2 Warp 4, jehož ikonu koše (nebo bych měl radši říct skartovačky) můžete vidět na obrázku. Vedle toho jsou pak ikony Mac OS System 4, Lisa Office System a Windows 98 pro porovnání. Když se soustředíme na onu skartovačku, pak bych řekl, že připomíná spíše tiskárnu s chobotnicí uvnitř. A určitě bude pro uživatele i problém rozlišit prázdný a plný koš.
Berme v úvahu národní a sociální rozdíly
Některé ikony se dají nakreslit jako metafory k objektům z běžného života. U některých to však není tak lehké. Vezměte si v potaz tak jednoduchou věc, jakou je emailová schránka. Nikomu by určitě nevadilo, kdyby její ikona vypadala jako normální schránka na dopisy z běžného života. Avšak jak vypadá obyčejná schránka, kterou pozná člověk z jakéhokoliv státu? (Zde se bavíme především o ikonách pro operační systémy či nějaké celosvětově používané programy.) Leč nerad, musím přiznat, že některé věci se liší pro každý národ či kulturu ohromnými propastmi. Jako příklad můžeme uvést v našem případě problémovou poštovní schránku. Nějaké rozdíly na obrázku jistě najdete.
Obrázky prvků rozhraní v ikonách
V ikonách, především ve větších, by se rozhodně neměly vyskytovat prvky, jež můžete najít v rozhraní, do kterého bude patřit daná ikona. Ikona by tedy neměla obsahovat žádné tlačítka, radio buttony, check buttony apod. To může být pro uživatele velmi matoucí. Zvídavější uživatelé mohou chtít zkusit například radio button přepnout a ejhle, co se nestalo? Ono je to ikona. Proto je mnohem lepší se takovým chybám vyvarovat hned při návrhu ikony. Ale to by snad každý schopný designér měl vědět. Jako příklad uvádím ikonu se dvěma falešnými radio buttony.
Text v ikonách
Tahle chyba se objevuje především u spustitelných aplikací. Proč nedat do ikony logo s názvem softwaru, pro který je daná ikona určena? Protože to může způsobit uživatelům jisté problémy a v některých případech to nevypadá dobře. Jako první nevýhodou mohou být jazykové bariéry. Pokud se jedná o anglický název, pak budiž, to ještě většina lidí sedících u počítače jistě nějak rozlouskne. Horší to může být u méně známých jazyků, jakými je například ruština či arabština. (Opět se tady bavíme o celosvětově používaných programech). Druhý problém se může objevit po zmenšení ikony. Někteří uživatelé si rádi šetří své místo na ploše a tak si ikony zmenší na opravdu malé. Pak je text těžce čitelný či dokonce nečitelný. A třetí problém nastane při asociaci souborů. Když máte například u obrázků ikonu vašeho prohlížeče obrázků, pak může být pro nezkušené uživatele jistě matoucí, když bude na ikoně napsáno jméno aplikace. Co se tedy ikonou spouští? Aplikace či obrázek? (Beru extrémně nezkušené uživatele). A problém nemusí být jen při asociaci. Když už máte ikonu aplikace, tak pod ní máte většinou text s názvem oné aplikace. Proč mít tedy toto jméno jednou v ikoně a podruhé ještě v názvu?
Zažité standardy
Některé ikony jsou tady od nepaměti a nikdy svou podstatu nezmění. Mluvím tady například o každodenně používané ikoně Uložit. Každý si pod tím hned představí disketu. Avšak ty už se docela dlouho nepoužívají (v běžném životě). Někteří z nás ji ani nikdy nemuseli držet v ruce. Otázkou pak zůstává, zda se takhle zažitý zvyk může někdy vůbec změnit.
Závěr
Podívali jsme se na některé chyby, které se u ikon mohou objevit. Některé se objevují častěji, jiné míň. Pokud jste někdy narazili na nedostatek, který jsem tady nezmínil, můžete jej zmínit v diskuzi pro ostatní uživatele.
Jako příklad byla mnohdy uvedena firma Microsoft. Nechybuje pouze ona, ale zná a používá software od ní většina lidí, proto jsem uváděl především ji.
