Kebaya moderní design 4.0

Kebaya je obvyklá kombinace halenky pro indonéské ženy. Kebaya je také uznávána v některých asijských zemích, jako je Malajsie, Barma, Singapur, Brunej, Thajsko a Kambodža. To může být vyrobeno z čistého materiálu a nosil s sarong nebo batik kain panjang, nebo jiný tradiční tkaný oděv, jako ikat, songket s barevným motivem.

Během devatenáctého století a před nacionalistickým hnutím na počátku 20. století se model kebaya těšil obdobím, kdy se nosily indonéské, eurasijské a evropské ženy, a to s triviálními variantami stylů. V této době byla důležitá rozlišovací třída a kategorie a vyráběly se varianty základní sady oděvů. Nyní můžeme ocenit moderní kebaya (nebo v Indonésii nazvaný jako model kebaya modern), který může být vyroben z hedvábí, sametu a brokát.

Existují dva hlavní druhy indonéského tradičního oblečení. První je známá jako baju kebaya a druhá je baju kurung. Baju kebaya může mít dvě nejvyšší formy: poloprůhledná hrubá bavlněná jablka z oblasti Java nebo Bali a těsněji přizpůsobená Sunda kebaya. Baju kurung je volně tvarovaná džínová košile s dlouhými rukávy, která se nosí v dalších přilehlých muslimských oblastech - včetně bývalého Království Johor-Riau (nyní Malajsie), Sumatry a částí pobřežní Javy.

Halenka je zpravidla poloprůhledná a opotřebená přes trupový obal. Sukně nebo kain je unstitched materiál zabalit asi tři metry dlouhé. Jméno sarong v angličtině je chybné, ale sarung (malajský přízvuk: sarong) je skutečně spojen, aby vytvořil trubku stejně jako západní kostým.

V Indonésii, zejména v Jávě, Bali a Sundě, je kebaya modern obecně batik, který může být od přirozené lisované bavlny až po komplikované ručně malované batik tulis vyšívané hedvábné zlaté nitě. V několika dalších oblastech Indonésie, jako je Sumatera, Flores, Lemata Timor a další ostrovy obecně používají kain ikat nebo songket. V Sumbě je známá zdobená kain s lau hada: skořápky a korálky.

Na Bali má kebaya více aktuální historie. Nizozemci jsou přesvědčeni, že vynucují používání tradičního oblečení v Indonésii. V té době byly balijské dámské prsy odkryté, s výjimkou oficiálních a rituálních příležitostí, během nichž by mohl být sabuk pevně navinut kolem horní části těla, pokrývající prsa, ale nechat vystaveny ramena a paže. Dívky z Buleleng, regency severního Bali, by proto byli někteří první, kteří přijali kebaju jako své denní oblečení.